Čeští vědci zkoumají novou 6G síť. Její nasazení je plánované za zhruba deset let
Pokrytí naší země sítí 5G je u všech mobilních operátorů stále jen na zlomku území. Vědci z Českého vysokého učení technického už teď ale zkoumají připojení příští generace. Na fakultě elektrotechnické k tomu mají i nedávno otevřenou 6G laboratoř. Právě v ní řeší, jak jednou mobilní sítě zlepší třeba bezpečnost v dopravě.
Na první pohled to vypadá jako běžná učebna. Jsou tady počítače, ale to je všechno. „To je hlavní rozdíl oproti tomu, co vidíte venku – komerční sítě, kde si vše musíte koupit, nějakou specifickou krabičku a zapojit to. U nás to vše běží na počítačích,“ popisuje pro Radiožurnál Jan Plachý, vědecký pracovník na katedře telekomunikační techniky.
U počítačů jsou pak krabičky podobné routerům, ale routery to nejsou.
„Nejsou to přímo routery, jsou to softwarově definovaná rádia. Díky tomu dokážeme komunikovat – připojit telefon nebo tablet, který pak komunikuje s tou krabičkou, která přijímá signál, a pak posílá všechny informace do počítače,“ vysvětluje.
Zdejší počítače tvoří třeba základnovou stanici nebo jádro sítě. Díky tomu tady dokážou vědci vytvořenou síť různě upravovat, a tím si nápady z teoretické roviny okamžitě ověřují v praxi.
„To, co tady děláme, tak jde za 5G, to co teprve bude, co se nasazuje,“ podotýká Plachý. Nasazení 6G sítí je plánované za zhruba 10 let. Na výzkum je ale nejvyšší čas právě v tuhle chvíli.
Sjednoťme nabíječky na mobilní telefony, výrobci mají používat USB-C, navrhuje Evropská komise
Číst článek
Experti z Českého vysokého učení technického se tak zajímají třeba o to, jak spolu bude moct velké množství zařízení komunikovat napřímo s co nejmenším zpožděním, bez závislosti na nějaké centrální síti. A to třeba i auta, autobusy, nebo vlaky. Právě to může znamenat větší bezpečnost.
„Pokud si auta budou moct vyměňovat informace o provozu a posílat si například varovné signály o překážkách nebo o tom, že jedno auto začalo brzdit, tak to zvyšuje bezpečnost,“ vysvětluje vedoucí této 6G laboratoře Zdeněk Bečvář.
„Díky tomu, že umožníme, aby se více automobilů napřímo domlouvalo s velmi malým zpožděním, tak tím zvyšujeme šanci, že se relevantní informace dostane k autu, které má vykonat jakoukoli akci včas a třeba zabrání nehodě,“ dodává. Takové situace chtějí vědci zkoušet i na modelech aut.