Energetická náročnost umělé inteligence zatěžuje klima. Potřebujeme ekologickou rovnováhu AI
Umělá inteligence ohrožuje životní prostředí. Důvodem je energetická náročnost strojového učení a dopady na klima. Zvyšuje se i spotřeba zdrojů v datových centrech, která tyto systémy provozují. Uvádí to experti oslovení ČTK.
„Umělá inteligence v podobě jazykových modelů funguje jinak než jiné počítačové programy. Když dáte stejný příkaz namísto vyhledávače do jazykového modelu jako ChatGPT, tak podle některých propočtů je to více než třicetinásobně větší výpočetní výkon, což odpovídá větší spotřebě energie,“ říká Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku.
‚Bojím se.‘ Zaměstnanci OpenAI varují, že firma s umělou inteligenci nebude zacházet odpovědně
Číst článek
Data ze serveru Statista ukazují, že technologie sloužící k testování jazykových modelů jsou velmi náročné na spotřebu elektrické energie. Například datacentra americké společnosti Google i přes snahu o energetické úspory v roce 2022 zkonzumovaly 22,29 terawatthodiny. To je ekvivalent třetiny spotřeby České republiky.
Podle expertů může umělá inteligence přinést i řadu pozitivních změn. Podle zakladatele společnosti Anafra je umělá inteligence efektivní například v řízení energií nebo v zemědělství, kde pomocí dronů monitoruje půdu a plodiny. Poslouží i při prevenci přírodních katastrof.
„Umělá inteligence nabízí mnoho výhod pro zlepšení efektivity i ochranu životního prostředí, ale přináší také významné výzvy a je zjevné, že vyvážení pozitivních a negativních dopadů AI je klíčové pro udržení ekologické rovnováhy,“ uvedl zakladatel IT společnosti.
