Twitter bych si nekoupil ani zadarmo. Musk narazí na realitu, míní Koubský
Miliardář Elon Musk nabídl akcionářům za sociální síť Twitter 44 miliardy dolarů, tedy asi jeden bilion korun. Co přesně by prodej znamenal pro samotnou síť a její uživatele, zatím není jasné. Představenstvo firmy se zřejmě s americkým miliardářem dohodlo. Celou transakci teď budou muset schválit také regulační úřady v USA. „Dokončení celého procesu se dá očekávat do konce letošního roku,“ přibližuje šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.
Zatím není zcela jasné, proč se Elon Musk rozhodl takto vysokou částku za Twitter zaplatit. Pro srovnání – za sociální síť Instagram zaplatil Mark Zuckerberg, majitel Facebooku, jednu miliardu dolarů.
„Já bych si Twitter nekoupil ani zadarmo, protože bych naprosto nestál o odpovědnost s tím spojenou,“ komentuje přiměřenost částky redaktor Deníku N Petr Koubský.
O prodeji Twitteru, o zablokovaných doménách v Česku, upozornění Nejvyššího kontrolního úřadu na Chytrou karanténu a o nových pravidlech pro online služby v Evropě. Poslechněte si debatu Petra Koubského a Davida Slížka
Musk prozatím zveřejnil několik obecných tezí o tom, jak by si budoucnost Twitteru představoval. „Chce z něj vytvořit všezahrnující platformu, kde bude platit svoboda slova, kde bude každý moci napsat cokoli, co není zakázáno zákonem,“ shrnuje Slížek.
„Twitter by podle něj měl také zveřejnit svůj algoritmus jako open source a měl by uživatelům jasně sdělovat, když nějaký tweet zviditelní nebo potlačí. To aby nebyly možné utajené algoritmické či ruční manipulace,“ přidává.
„Myslím si, že narazí na realitu,“ namítá Koubský. Podle něj tato představa jednoduše není uskutečnitelná, a Musk tak bude nucen regulačními orgány jiných zemí, vlastními zaměstnanci i uživateli převést Twitter zase zpátky do podoby, jakou má teď.
„Těch 400 milionů uživatelů představuje až příliš velkou masu s obrovskou setrvačností na to, aby se s ní dalo zacházet zcela libovolně,“ říká novinář.
Chytrá karanténa? Chaos!
Na to, jak fungovalo ministerstvo zdravotnictví během pandemie, především v oblasti IT systémů, se podíval Národní kontrolní úřad. Podle jeho zjištění odpověď českého státu byla chaotická a nehospodárná.
„Budování nové IT infrastruktury provázela vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů. Úřad kritizuje zejména nepřipravenost krajských hygienických stanic, kterým ke správnému fungování chybělo mimo jiné přes devět stovek počítačů,“ vypichuje některé závěry kontrolní zprávy Slížek.
„Ten zmatek a nekompetentní rozhodování jsme mohli sledovat takříkajíc v přímém přenosu každý den.“
Petr Koubský (novinář Deníku N)
O těchto nedostatcích přitom ministerstvo zdravotnictví vědělo už nejméně od poloviny roku 2017. „Když pak pandemie vypukla, nové systémy vznikaly chaoticky, úspěšnost trasování nakažených byla nízká a aplikaci eRouška používalo příliš málo uživatelů,“ dodává novinář.
„Ten zmatek a nekompetentní rozhodování jsme mohli sledovat takříkajíc v přímém přenosu každý den. Ale přesto je důležité, že to bylo takto přesně pojmenováno. A úřad poukázal na podstatné detaily jako třeba na zmnožování řídicích struktur a na celou řadu činností v rozporu s předem schváleným pandemickým plánem,“ míní Koubský.
Podle něj navíc nešlo vždy jen o chyby, ale o záměr: „Vědomě ignorovali pandemický plán. A když si ho člověk přečte, pochopí proč. Je nepoužitelný. Na tento typ krize jsme nebyli sebeméně připraveni.“
Neznamená to ale, že by všechno kolem IT systémů ve státní správě bylo špatně. „Lidé z Národní agentury pro komunikační a informační technologie, z Úřadu zdravotnických informací a statistik, dobrovolníci kolem eRoušky. Ti všichni podali vykonávající výkony. To by nemělo zapadnout a hodit se do jednoho pytle se špatnými rozhodovacími činnostmi ministerstva a vlády,“ připomíná Koubský.
Poslechněte si celou debatu Davida Slížka s Petrem Koubským. Dozvíte se také o tom, že Evropská unie se dohodla na přijetí nových pravidel pro fungování sociálních sítí. Nebo o tom, že některé dezinformační weby chystají žalobu na správce národní domény CZ.NIC.
