Negativní obsah se na sítích šíří rychleji, říká sociolog. ‚Majitel nemůže vše smazat,‘ namítá novinář
Případ zatčeného majitele telegramu Pavla Durova rozpoutal debatu o tom, do jaké míry více regulovat sociální sítě. „To, z čeho je obviňován, se na telegramu opravdu děje. Aby vše vyřadil, musel by ale potlačit svobodnou komunikaci,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. „Provozovatelé sítí musí řešit nelegální obsah,“ oponuje mu sociolog médií Václav Štětka z Univerzity v Loughborough.
Nacházíme se v bezprecedentní situaci, ještě nikdy nebyl majitel či provozovatel sociální sítě vyšetřován kvůli tomu, jak ji kdo využívá. Měl by majitel nést nějakou odpovědnost za obsah?
Petr Koubský: Klíčové je slovo „nějakou“. Nějakou určitě ano, ale kde začíná a kde končí, je skutečně složitá věc.
Kdo má moderovat obsah na sociálních sítích? Debatují Petr Koubský a Václav Štětka
Myslím, že to, z čeho je dnes Pavel Durov obviňován, se na telegramu bezpochyby děje. Což znamená mimo jiné obchod s drogami, šíření dětské pornografie a mnoho dalších podobných věcí. Je to podle mě přesně příklad, kde je ta odpovědnost pojata příliš široce a kde není dost dobře možné, aby majitel nebo firma, která za tou sítí stojí, za to byla plně odpovědná.
Kdyby to musel všechno vyřadit, tak by zároveň musel potlačit veškerou svobodnou komunikaci na této síti, což mně osobně přijde nevhodné.
Václav Štětka: Diskuze o tom, zda je v obecném slova smyslu provozovatel sociální sítě nebo digitálních platforem odpovědný za obsah, který je tam publikován, už byla de facto uzavřena. Většina demokratických společností, nepochybně státy Evropské unie, se shodly, že za to provozovatelé mají nést odpovědnost. Už na to existují i regulační rámce. Ale souhlasím s tím, že je samozřejmě otázka, kam až ten dohled má jít.
Durov jako náčelník vojenské komunikace armády. V Rusku po zatčení šéfa telegramu zavládla panika
Číst článek
Jeden z příkladů, které zmínil pan Koubský, je dětská pornografie. Je možné něco takového ještě schovat pod hesla o svobodě projevu?
Václav Štětka: Tak to určitě nikoliv. Příklad dětské pornografie se jednoznačně schová pod rámec nelegálního obsahu. A už je legální a právní povinností provozovatelů digitálních platforem zajistit, aby na jejich kanálech nedocházelo k šíření nelegálního obsahu. To je právě mimo jiné požadavek ze strany Evropské komise, který byl vtělen do regulačního rámce.
Petr Koubský: Měli bychom rozlišit dvě věci. Telegram není jenom sociální síť, to je spíš jeho vedlejší funkce. Telegram je především komunikační aplikace, skrz kterou může jeden člověk druhému posílat zprávy s různou mírou soukromí a utajení, která se tam dá nastavit.
A když si povídáme o dětské pornografii, tak musíme rozlišit dvě věci. Jestli to někdo šíří veřejně, tedy srovnatelně jako na sociálních sítích typu facebook a twitter. Anebo jestli je to obsah soukromé komunikace mezi dvěma osobami.
3:47
Nesnesitelná lehkost svobody internetu aneb Případ Pavla Durova
Číst článek
Dětská pornografie je nelegální záležitost v obou těchto případech a je morálně nepřijatelná. Ale jedna věc je moderovat otevřený obsah a druhá věc zasahovat do privátní komunikace.
Myslíte si, a zeptám schválně trochu naivně, že by telegram byl využíván k organizovanému zločinu a Pavel Durov o tom nevěděl?
Petr Koubský: Kdyby vynaložil velké úsilí o tom nevědět, tak o tom vědět nebude. Ale Pavel Durov je nesmírně chytrý člověk a zkušený podnikatel, který uvažuje jasně a realisticky. Myslím, že o tom určitě věděl, jen by to nenazval stejnými slovy jako vy.
Algoritmy, nebo člověk?
Neřídí a neregulují dnes obsah sociálních sítí algoritmy, které samostatně určují tok sítí, který by už nemusel být tak svobodný?
Petr Koubský: Algoritmy napsali lidé, mají je do značné míry pod kontrolou. Představa o vysoké autonomii algoritmu je v zásadě mylná, protože se dá nastavit aspoň rámcově, aby dělal přesně to, co chce jeho tvůrce. Není to tak, že by ta síť měla nějakou svou vysokou autonomii a nesrozumitelně rozhodovala, co se tam děje a neděje.
Václav Štětka: Bavme se také o tom, s jakým cílem jsou algoritmy vytvářeny. A je nepochybné, že primárním cílem těch algoritmů je nahnat na tu sociální síť co nejvíce uživatelů a udržet je tam, udržet jejich pozornost.
ChatGPT už vyzkoušelo 36 procent Čechů. Populární je zejména u mladých, kteří ho často využívají při práci
Číst článek
Jak víme z výzkumů, ale také jako každodenní uživatelé sociálních sítí, pozornost se nejsnáze udržuje obsahem, který je nějakým způsobem kontroverzní a negativní. Britské výzkumy ukazují, že dezinformace a falešné informace cestují prostorem sociálních sítí šestkrát rychleji.
Co vlastně sociální sítě chtějí? Je cílem majitelů sociálních sítí stále ještě vydělávat peníze, anebo už to může být něco jiného jako prosazování politické agendy, jak můžeme vidět třeba na síti X? Elon Musk je velkým příznivcem Donalda Trumpa.
Petr Koubský: Ty motivy se navzájem nevylučují. Naopak se dost často podporují. Vydělávat peníze a mít vliv na politiku, to byl vždy uzavřený cyklus. Vliv na politiku nakonec lidé jako Musk chtějí právě proto, aby vydělávali ještě více peněz, což je jejich primární motivace.
Musk nepodporuje Trumpa, protože by mu intelektuálně vyhovoval, ale protože mu sníží daně, poskytne mu víc státních zakázek na jeho technologie a uvolní regulaci umělé inteligence, jak slibuje. Sociální sítě jsou mocný nástroj v rukou podnikatelů, jak tyto svoje cíle plnit.
22:05
TikTok Evropanům umožní vypnout doporučovací algoritmus. Je to přitom podstata jeho úspěchu
Číst článek
Václav Štětka: Obě motivace, jak ta komerční, tak ta politická, představují potenciální riziko pro veřejný prostor, pro demokracii. Vrátím se k analogii s klasickými tradičními médii, která regulujeme právě z těchto důvodů – aby se nestala nástrojem v rukou, ať už skupin, nebo individuálních majitelů s politickými či jinými skrytými ambicemi, kteří ovlivňují veřejnou debatu pro svoje často netransparentní úmysly.
Také je regulujeme proto, abychom zamezili bujení různých patologických jevů ve veřejném prostoru, které souvisí s komerční orientací obsahů sociálních sítí. Na nich se totiž mnohem snáze, častěji a intenzivněji šíří právě potenciálně problematické a škodlivé obsahy, protože mají zkrátka větší komerční potenciál.
Celý rozhovor s Petrem Koubským a sociologem Václavem Štětkou si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
