Pokud váš dům, pole nebo zahradu postihla velká voda, je podle Státního zdravotního ústavu naprostým základem nepít vodu ze zaplavené studny a nejíst nic ze zaplaveného pole. Podle epidemiologů se totiž do takové vody můžou dostat lidské výkaly nebo zvířecí trus. Při odklízení škod je také nutné používat rukavice. Infekce se totiž může dostat do lidského organismu i nepatrně poškozenou kůží.

Praha 6:00 15. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Státní zdravotní ústav doporučuje vyhodit všechno jídlo, které zaplavila voda. V pořádku by podle epidemiologů měly být jenom konzervy a jídlo ve skle, například zavařeniny.

Nejvážnější je situace na Jesenicku a Frýdlantsku, v Čechách lokálně vypadává mobilní síť

Číst článek

Mluvčí ústavu Štěpánka Čechová připomíná, že by lidé měli zkontrolovat i obsah svých ledniček. „Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou šest stupňů déle než čtyři hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než dvě hodiny,“ říká pro Radiožurnál. 

Lidé podle mluvčí nemají jíst ani to, co voda zaplavila na polích. Ovoce vysoko na stromech je bezpečné, je ale potřeba ho umýt vodou.

Zaplavené studny

Epidemiologové rozhodně nedoporučují pít vodu ze zaplavené studny. Zatopenou studnu je potřeba nejdřív vyčistit, vydezinfikovat a vzorek vody pak nechat zkontrolovat v laboratoři. Do té doby mají lidé podle zdravotního ústavu používat balenou vodu, nejenom na pití, ale třeba i při čištění zubů nebo vaření jídla.

Taková obezřetnost je potřebná kvůli infekcím. Do vody se při záplavách totiž podle epidemiologů můžou dostat lidské výkaly, třeba z žump nebo čističek, a taky zvířecí trus.

Ochranné pomůcky

Původci nemocí mohou podle Čechové vniknout do organismu i nepatrně poškozenou kůží, třeba oděrkami a záděrami. „Snažte se proto omezit styk vody a bláta s tělem, pokud možno co nejvíce. To znamená použitím ochranných pracovních pomůcek.“ 

Nejčastěji se lidé podle zdravotního ústavu můžou v záplavových oblastech nakazit salmonelózou, úplavicí, žloutenkou, nebo leptospirózou. Právě poslední jmenovaná nákaza se v Česku rozšířila po povodních v roce 1997 a 2002. Lidé, kteří se nebudou cítit dobře, mají podle ústavu kontaktovat lékaře.

Pokud se prohnala voda nebo bláto domem, radí zdravotníci zlikvidovat koberce nebo dřevo. Ostatní nepoškozené věci by lidé měli vydezinfikovat. To platí i pro oblečení a prádlo. Přesný postup, jak na to, a které přípravky použít, najdete na webu Státního zdravotního ústavu. 

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít