Zaplavené dokumenty nebo fotografie je potřeba urychleně zmrazit, pak teprve sušit, radí expertka
Národní technické muzeum nabízí pomocnou ruku při záchraně archiválií zasažených povodní. Muzeím, galeriím i archivům poskytne mrazicí box v Čelákovicích a vysoušecí pracoviště v Praze. Lidem pak radí zaplavené dokumenty šokově zmrazit na minus 20 °C, a to co nejdříve, než je nadobro zničí bakterie a plísně.
„Optimální teplota je minus 20 °C, záleží na tom, zda je materiál napadený plísněmi, což je v podstatě vždycky – spory plísní jsou všude,“ popisuje pro Radiožurnál Kateřina Šupová, hlavní konzervátorka Národního technického muzea.
Poslechněte si reportáž Karolíny Burdové o správném postupu při sušení dokumentů
„Papír je organická látka, takže bakteriím a plísním chutná. Mají to jako potravu, takže se tam můžou usadit a může to tam bujet,“ dodává nad papírovou mapou, kterou zaplavila velká voda a kterou se teď snaží zachránit. Bojuje přitom s časem, protože je potřeba zasáhnout ještě předtím, než se mikroorganismy pustí do práce.
„Když to řeknu laicky – je potřeba, aby materiály byly zabaleny do igelitu, fólií a okamžitě se zmrazily nebo daly do co nejchladnějšího prostoru,“ přibližuje Šupová s tím, že základní kroky pro záchranu mokrých dokumentů může podniknout každý i doma.
„Má-li někdo smlouvy nebo fotografie, dá si to igelitového sáčku, když sežene mrazák, může to tam nechat i rok. Tam to čeká a potom se zvolí metoda sušení,“ vysvětluje.
Sendvičová metoda
V Národním technickém muzeu používají dvě ruční metody sušení. Každá z nich pracuje s jiným typem dokumentů. Velké formáty, třeba plány měst nebo mapy, suší takzvanou sendvičovou metodou.
Jak zachránit fotografie?
Jakékoliv zaplavené fotografie, smlouvy, doklady i knihy je potřeba nejprve očistit od bahna čistou vodou, po částech zabalit do igelitových sáčků a uložit co nejdříve do mrazáku.
„Tady máme rozmražené plány. Sendvič je silný filtrační papír, pak se dává netkaná textilie, která udělá separační vrstvu, a takhle se to vrství. Dají se tam zátěžové desky a nechá se to do druhého dne prosoušet,“ nastiňuje první metodu, kterou jde ve zjednodušené podobě přizpůsobit i domácím podmínkám.
„Doma si to udělají lidé tak, že si dokument dají do novin a zatíží to. Druhý den vymění za suché noviny a opakují tak dlouho, než to vysuší. Nedoporučuju třeba žehlení nebo takové věci, to nikdy dobře nedopadne,“ varuje Šupová.
Vakuová metoda
Menší dokumenty konzervátoři vysušují pomocí vakua. Používají k tomu speciální bednu, vakuovou baličku, která se otevírá shora. Do horní části se vloží promočený a zmrazený dokument, který je potřeba zavakuovat.
25:47
Odškrtávali jsme čísla na mapě. Někteří neodešli, dokud neměli vodu u vchodu, popisuje šéf hasičů
Číst článek
„Máme ho v sáčku. Víko je z plexiskla, které musí odolat velkému podtlaku, až vakuovačka vysaje vzduch. Pak se to zataví a máme balíček hotový. Může to v něm být třeba 5 dní, minimálně ale 3 dny,“ dodává konzervátorka.
Pomoct zaplaveným archivům, muzeím i galeriím je připravené nejen místní vysoušecí pracoviště, ale také depozitární areál v Čelákovicích, kde má Národní technické muzeum obrovský mrazicí box.
„Náš mrazicí box má kapacitu zhruba 50 palet, čili řekněme 50 krychlových metrů materiálu,“ dodává jeho ředitel Karel Ksandr.
