Zásah do soukromí pro dobrou věc? Zrušit šifrování zpráv by nemuselo dopadnout dobře
Píšete si se svými kamarády, s rodinou nebo s partnerem přes chatovací aplikace? Používáte WhatsApp, Signal nebo facebookový Messenger? Všechny už využívají tzv. koncové šifrování, aby vaši komunikaci nemohl přečíst ani provozovatel samotné aplikace. To by se ale brzy mohlo změnit. Poslechněte si Antivirus s Janou Magdoňovou a Honzou Cibulkou.
Proč by se mělo rušit šifrování zpráv mezi lidmi? „Podle návrhu belgického předsednictví Rady Evropské unie by mělo být nějakým způsobem možné šifrované zprávy automaticky kontrolovat. Cílem je v nich primárně hledat dětskou pornografii,“ vysvětluje Honza Cibulka.
S cílem hledat dětskou pornografii zvažuje Rada Evropské Unie zrušit šifrování zpráv mezi lidmi na chatovacích aplikacích. Záležitost ale není černobílá. Poslechněte si pořad Antivirus
Má to ale háček
Zneužívání dětí je asi velmi pádný důvod, aby se kontrola zpráv nějakým způsobem přece jenom zavedla. Nebo?
„Má to několik problémů. Zaprvé samotné technické řešení nebude spolehlivé. Filtry, které by takovou kontrolu dělaly, budou dělat chyby. Mohou tak označit za problematickou třeba komunikaci mezi rodičem a doktorem, například když rodič posílá fotku nějaké vyrážky dítěte ke konzultaci,“ objasňuje Jana Magdoňová.
Nebo typicky chyby můžou hlásit i v případě, že si fotky posílají dva mladí dospělí lidé. Ve všech těchto případech bude zprávy následně muset zkontrolovat opravdový člověk.
Když vezmeme v potaz, že si lidé denně pošlou miliardy zpráv, tak i velmi dobrý filtr s chybou třeba jedna desetina procenta vygeneruje denně miliony falešných hlášení. S ohledem na intimní povahu, kterou velká část takových zpráv bude mít, je to obří zásah do soukromí lidí.
‚Sociální sítě můžou poškodit zdraví.‘ Americký hygienik žádá výzvu o bezpečnosti dětí na internetu
Číst článek
Existují nějaká opatření?
Existuje řada opatření, o kterých víme, že v této oblasti fungují a pomáhají. Důležité je, aby uživatelé, zejména děti, měli snadno dostupnou a funkční možnost nahlásit, pokud je někdo na internetu nevhodně kontaktuje a obtěžuje.
Tím hlášením se pak někdo musí opravdu zabývat. Ne že dostanou nějakou automatickou předpřipravenou odpověď, a nic se nestane.
Také by měla být dětem i dospělým dobře dostupná psychiatrická péče, aby se v případě problému měli na koho obrátit. Jenomže to všechno stojí peníze. Když jsme se tématu věnovali v Antiviru už dříve, tak nám odborníci na ochranu dětí online potvrzovali, že prolomení šifrování u chatovacích aplikací vážně ničemu nepomůže.
Jak argumentuje Evropská komise?
„Pozice se časem mění, návrh za poslední dva roky prošel řadou změn. Původní návrh chtěl kontrolovat veškerou komunikaci, která putuje po internetu. Aktuální verze počítá s tím, že na cestě bude zpráva zašifrovaná, ale automatický filtr ji zkontroluje přímo u vás v telefonu okamžik předtím, než ji odešlete,“ vysvětluje Magdoňová.
Už minulý čtvrtek na evropském summitu o ochraně dat řekla česká eurokomisařka Věra Jourová, že je potřeba šifrování prolomit. Zkrátka proto, že zneužívání dětí online je příšerné. Následně svá slova na sociální síti X brala zpět a tvrdila, že o žádné prolamování šifrování nejde.
Na Věru Jourovou reagovala na sociální síti X i šéfka chatovací aplikace Signal Meredith Whittakerová s tím, že bez ohledu na použitou technologii je šifrování zpráv prolomené zkrátka vždy, když si ji může přečíst i někdo jiný než odesílatel a příjemce.
Jaká jsou rizika?
Když už jednou do šifrování uděláte díru, i třeba s těmi nejlepšími úmysly, nemůžete zaručit, že toho teď nebo třeba později nezneužijí kyberkriminálníci nebo třeba autokratické režimy v některých státech. Koneckonců se stačí podívat přes hranice.
‚Šokující a deprimující.‘ Bývalá polská vláda použila Pegasus ke špehování stovek lidí, říká ministr Bodnar
Číst článek
Polsko v minulosti sledovalo novináře, aktivisty i právníky pomocí komerční kybernetické zbraně s názvem Pegasus. Přitom šlo o věc, která byla prodávaná na boj s tou nejzávažnější kriminalitou, jako je terorismus, dětská pornografie nebo distribuce drog.
„Toto riziko si uvědomuje i Evropská komise, a proto v návrhu plánuje, že se skenování nebude týkat komunikace policie, tajných služeb nebo třeba armády.“
Co mají ale tedy dělat rodiče, kteří se bojí toho, že jejich děti na internetu osloví nějaký sexuální predátor?
„V Antiviru to říkáme opakovaně – na technologická řešení se nedá pořádně spoléhat. Je potřeba se s dětmi o tom, co dělají na internetu, bavit, s menšími trávit čas offline, se staršími si povídat o tom, co dělají na internetu, stejně jako se zajímáte, co bylo ve škole nebo o jejich kamarády v offline světě,“ apeluje Jana Magdoňová.
„Děti musí vědět, že se vám mohou bez obav svěřit se vším, co je online potká, a vy je vyslechnete a pomůžete,“ radí Jana Magdoňová.
