‚Bylo to nepopsatelné.‘ Skupina českých studentů si díky projektu Zero-G vyzkoušela stav beztíže
Nad Českem se v neděli vznášelo jedno zvláštní letadlo. Prudce stoupalo a pak zase velmi rychle klesalo. Byl to speciálně upravený airbus. Umí co nejvěrněji simulovat stav beztíže. Právě v něm se prolétlo i 26 mladých studentek a studentů z různých koutů země. Uspěli v soutěži Zero-G, která je součástí národního projektu Česká cesta do vesmíru.
„Zero-GG!“ To je pokřik týmu Saturn. V něm poletí mladí lidé, kteří se na podzim přihlásili do soutěže Zero-G. Na začátku jich bylo přes 860. Na palubu se jich po pohovorech, testech a různých úkolech dostalo 26. Na sobě už mají modré jednodílné uniformy, tak jako skuteční astronauti a na let se velmi těší.
‚Bylo to nepopsatelné.‘ Skupina českých studentů si díky projektu Zero-G vyzkoušela stav beztíže
Tento airbus využívá i Evropská vesmírná agentura. Vevnitř je speciální už jen tím, že má zakrytá okna. Sedadla jsou jen v malé části vzadu a pak je tu velký vypolstrovaný prostor na pohybování.
Stav beztíže je nasimulovaný díky jakýmsi vlnám, ve kterých letadlo poletí. Budou to paraboly, vrcholu dosáhne pod úhlem 50 stupňů. V tu chvíli zpomalí, letadlo se zhoupne, pak začne klesat. A díky tomu účastníci zažijí několikrát vždy na více než 20 vteřin stav beztíže.
Od instruktorky studenti dostali pokyny, že zažijí skutečně Zero-G a že mají být opatrní a mají prozkoumat, co to s nimi udělá. „Já jsem zavřela oči, pak jsem je otevřela a viděla jsme toho pána vzhůru nohama, úplně v pohodě.“ To jsou dojmy ze stavu beztíže studentů.
‚Nepopsatelný zážitek‘
V pauzách mezi jednotlivými parabolami tady prochází český astronaut ve výcviku Aleš Svoboda, který je jedním z velitelů mise. „Těch několik parabol bylo super, zkusili jsme se rozrotovat, zkusili jsme supermana. Já jsem se byl podívat i do kokpitu, jak to vypadá během paraboly. Je to super. Já myslím, že si to všichni užívají,“ říká.
První evropský start mimo Rusko. Orbitální raketa se zřítila jen pár vteřin po startu v Norsku
Číst článek
„Bylo to nepopsatelné. Je mi tedy trošku špatně, ale nepopsatelný zážitek. Čekala jsem, že ten stav bude vždycky delší, ne že to uteče takto rychle,“ říká nejmladší účastnice projektu třináctiletá Anna Čapková.
„Mě zajímá psychologie, takže já bych nejradši spojila vědu s psychologií,“ odpovídá Anna na otázku, jestli ji projekt inspiroval, aby se věnovala vědě nebo vesmíru.
Během letu se na palubě airbusu odehrály i experimenty, jako třeba pití kapek vody, které se pohybovaly ve stavu beztíže, nebo hraní karet.
„Největší fór byl, když jsem si nedovřel jednu kapsu a najednou věci měly tendenci ji okamžitě opustit. Takže já myslím, že extáze. Jelikož slyším neustálé skandování, že děkují, tak já věřím, že hlavní cíl byl splněn,“ říká Jan Spratek z pražského planetária, který se podílel na výběru posádky. Její členové zažili celkem šestnáct fází se změněnou gravitací.
