Výzkum: Změna klimatu může za přibližně pětinu každoročních úmrtí souvisejících s horkem v Česku
Jedno ze tří úmrtí souvisejících s horkem po celém světě od roku 1991 lze připsat změně klimatu. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, založeného na datech z více než 40 zemí včetně Česka. Studii o vlivu globálního oteplování na lidské zdraví zveřejnil časopis Nature Climate Change.
Řada vědeckých výzkumů z poslední doby se snaží odhadnout dopady, které v budoucnu přinese postupující změna klimatu na životní prostředí i lidské životy. Nová studie ukazuje, jak se globální oteplování projevuje na zdraví lidí už teď v celosvětovém měřítku. Badatelé došli k závěru, že v průměru 37 procent úmrtí spojených s horkem v posledních desetiletích lze celosvětově připsat změně klimatu. Rozpětí se pohybuje od 20 do 76 procent podle dané lokality.
V jihovýchodní Asii nebo na Blízkém východě horka v důsledku globálního oteplování působí o více než 50 procent víc úmrtí. Vůbec nejhorší je situace v Latinské Americe, zemích jako jsou Ekvádor nebo Kolumbie. S výjimkou částí Afriky a Asie, odkud vědci neměli k dispozici data, je rozsah studie opravdu celosvětový.
Vědci vycházeli z informací nashromážděných ze 732 lokalit, především měst. Data o úmrtnosti a teplotách z let 1991 až 2018 z více než čtyřiceti zemí světa badatelé porovnali s namodelovaným scénářem bez antropogenní změny klimatu, tedy stavem světa bez vlivu globálního oteplování. Na základě statistických modelů pak došli ke zmíněnému odhadu.
Výzkum vedla univerzita London School of Hygiene & Tropical Medicine spolu s Bernskou univerzitou v rámci mezinárodní sítě výzkumných týmů, které zkoumají souvislosti mezi změnami životního prostředí a klimatu na zdraví.
3:53
Dokud se nezmění myšlení člověka, nezmění se nic, říká truhlář Zbyněk Nyč
Číst článek
„Záměrem studie bylo vzít dopad vysokých teplot vzduchu na úmrtnost za aktuálního klimatu a porovnat jej se scénářem, který je oproštěný od vlivu člověka, tedy o nárůst skleníkových plynů a nárůst teploty. Ten na konci sledované řady činí přibližně 1°C. To je rozdíl mezi reálnou teplotou a tou, která by tady byla hypoteticky bez vlivu člověka,“ vysvětluje klimatolog Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který spolu s kolegou Janem Kyselým, patří k 70 autorům mezinárodní studie.
Střední Evropa patří k oblastem, kde je podíl změny klimatu na vyšší počet úmrtí souvisejících s horkem nejmenší. Ale rozhodně není zanedbatelný. Podle Urbana je zodpovědný zhruba za pětinu.
„V našich předchozích studiích odhadujeme, že třeba v roce 2015 v souvislosti s horkem zemřelo v České republice necelých tisíc lidí. Když to zjednodušíme, tak tato studie říká, že zhruba 20 procent bylo navíc kvůli klimatické změně. Samozřejmě je to hodně zjednodušené, protože u té konkrétní horké vlny je otázkou, o kolik byla intenzivnější kvůli klimatické změně. Ale takto zjednodušeně se to dá přenést na naše výsledky,“ podotýká český odborník na environmentální epidemiologii s tím, že celosvětová studie zahrnuje meteorologická a zdravotní data z Prahy, Brna a Ostravy. Ve městech je přitom dopad horka nejvyšší, takže pro celou ČR by mohl být podle Urbana vliv o něco nižší.
Extrémní vedra a tropické dny
Výzkum ukazuje, že negativní dopady postupující změny klimatu na zdraví lidí dávno nejsou otázkou budoucnosti. „Myslíme si, že problémům souvisejícím s klimatickou změnou bude čelit až další generace. Ale je to něco, před čím stojíme už teď. Tohle břemeno bude čím dál těžší a musíme s tím něco dělat,“ uvedla ve vyjádření pro americký deník New York Times hlavní autorka této studie Ana Maria Vicedo-Cabreraová z Bernské univerzity.
Lidé se s negativním dopadem změny klimatu na zdraví potýkají na všech kontinentech, ale tyto projevy nejsou rovnoměrně rozložené. V případě úmrtí souvisejících s horkem například vidíme větší zátěž u řady chudších, rozvíjejících se států v Latinské Americe nebo Jihovýchodní Asii.
4:26
Bazén je pro zástupce nastupující kosmopolitní třídy forma luxusu. Ne kvůli penězům, ale zásobám vody
Číst článek
Je jasné, že s rostoucími teplotami se to bude zhoršovat a proto je podle vědců třeba rychle omezit vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, aby horka v budoucnu nebyla ještě mnohem extrémnější. Vzhledem k setrvačnosti klimatu je vedle toho třeba se připravit na to, že teplota dál poroste, i kdyby emise ustaly ze dne na den.
„Bude stále narůstat počet tropických dní s teplotami nad 30 stupňů. Letos to třeba tak být nemusí, ale v dlouhodobém horizontu už je téměř jisté, že četnost těchto období s extrémními vedry bude dále přibývat. I díky stárnutí populace narůstá počet obyvatel, kteří budou vůči těmto vysokým teplotám zranitelní. Proto je určitě dobré se zaměřit na jejich ochranu pomocí různých adaptačních opatření v rámci plánování měst a podobně,“ dodává Urban.
Server The Conversation v pochvalném článku o této studii dodává, že vzhledem k dalším přímým i nepřímým zdravotním rizikům spojeným s extrémními vedry i chybějícími daty z částí Afriky a Asie je aktuální vliv změny klimatu na úmrtnost související s horkem nejspíš ještě větší.
