Profil DNA ze vzorku slin během několika hodin. Spojit pachatele a místo činu pomáhá policii databáze
Genetici Kriminalistického ústavu dokážou vyhodnotit vzorky s lidskou DNA i za několik hodin a díky obsáhlé databázi mohou vzorky i vzájemně srovnávat. „Shoda stopy a srovnávacího vzorku je nezvratitelná,“ popisuje forenzní genetik Roman Hradil v reportáži, kterou Český rozhlas přináší k 65. výročí vzniku Kriminalistického ústavu.
„Nesu ti rychlovku – dva srovnávací vzorky ze znásilnění.“ To je typická situace na Kriminalistickém ústavu v Praze. Vatové tyčinky s lidskou DNA třeba od podezřelých v různých případech sem míří z celé republiky. Když mají vyšetřovatelé urgentní prosbu, vyhodnotí experti vzorky i za necelých osm hodin. Běžně to trvá den.
Profil DNA ze vzorku slin během několika hodin. Spojit pachatele a místo činu pomáhá policii obsáhlá databáze
„Toto je robot, který nám připraví vatičky, aby se z vatičky vymyla slina s DNA,“ popisuje laborantka Michaela Jindráková. Ročně s kolegy takto zpracuje až 25 tisíc vzorků.
Ve sklepní laboratoři vzorky postupně putují několika přístroji. „Toto je sekvenátor, který sekvenuje už konečnou DNA. Výsledky chodí nahoru expertům,“ popisuje Jindráková. Jedním z nich je i vedoucí odboru přírodovědných zkoumání na Kriminalistickém ústavu Roman Hradil.
„V reálu vidíme jenom nějaké barevné peaky, ty označují úseky DNA, které mají různou velikost. Na ose x jdou pěkně za sebou a my jim potom přiřazujeme čísla. A to je ten DNA profil,“ vysvětluje Hradil.
Krev, vlasy, sliny
Odebrané vzorky od lidí experti porovnávají se stopami z místa činu, jako je třeba krev, vlasy nebo sliny.
Biologické stopy mohou být i velmi malé. „Pro ilustraci – v rámci srovnávacích vzorků z hlediska citlivosti nám stačí pouhých osm buněk. Když se nám to zadaří, z místa činu skutečně stačí málo biologického materiálu. Vyjádření forenzního genetika, že je shoda stopy a srovnávacího vzorku, je skutečně nezvratitelné,“ popisuje Roman Hradil.
2:30
Kokain v tobolce velikosti čokoládového vajíčka. Kriminalistický ústav zkoumá policií zabavené drogy
Číst článek
DNA profily od podezřelých a obviněných dává policie do databáze. Díky tomu tak s nimi může porovnávat i staré stopy. A to přináší výsledky.
„Poměrně často se nám díky tomu podaří ztotožnit stopu, kterou máme z místa činu třeba šest, osm, deset let starou. Za dobu existence té databáze, která funguje od roku 2004, máme minimálně přes 20 tisíc shod osob se stopou z místa činu,“ dodává genetik. Bez existence této databáze by to policisté nikdy nezjistili.
Reportáž ze speciálního vydání vědeckého Magazínu Experiment si můžete poslechnout také v úvodu článku jako audio.
