Profil DNA ze vzorku slin během několika hodin. Spojit pachatele a místo činu pomáhá policii databáze

Genetici Kriminalistického ústavu dokážou vyhodnotit vzorky s lidskou DNA i za několik hodin a díky obsáhlé databázi mohou vzorky i vzájemně srovnávat. „Shoda stopy a srovnávacího vzorku je nezvratitelná,“ popisuje forenzní genetik Roman Hradil v reportáži, kterou Český rozhlas přináší k 65. výročí vzniku Kriminalistického ústavu.

Seriál Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Nesu ti rychlovku – dva srovnávací vzorky ze znásilnění.“ To je typická situace na Kriminalistickém ústavu v Praze. Vatové tyčinky s lidskou DNA třeba od podezřelých v různých případech sem míří z celé republiky. Když mají vyšetřovatelé urgentní prosbu, vyhodnotí experti vzorky i za necelých osm hodin. Běžně to trvá den.

Přehrát

00:00 / 00:00

Profil DNA ze vzorku slin během několika hodin. Spojit pachatele a místo činu pomáhá policii obsáhlá databáze

„Toto je robot, který nám připraví vatičky, aby se z vatičky vymyla slina s DNA,“ popisuje laborantka Michaela Jindráková. Ročně s kolegy takto zpracuje až 25 tisíc vzorků.

Ve sklepní laboratoři vzorky postupně putují několika přístroji. „Toto je sekvenátor, který sekvenuje už konečnou DNA. Výsledky chodí nahoru expertům,“ popisuje Jindráková. Jedním z nich je i vedoucí odboru přírodovědných zkoumání na Kriminalistickém ústavu Roman Hradil.

V reálu vidíme jenom nějaké barevné peaky, ty označují úseky DNA, které mají různou velikost. Na ose x jdou pěkně za sebou a my jim potom přiřazujeme čísla. A to je ten DNA profil,“ vysvětluje Hradil.

Krev, vlasy, sliny

Odebrané vzorky od lidí experti porovnávají se stopami z místa činu, jako je třeba krev, vlasy nebo sliny.

Biologické stopy mohou být i velmi malé. „Pro ilustraci – v rámci srovnávacích vzorků z hlediska citlivosti nám stačí pouhých osm buněk. Když se nám to zadaří, z místa činu skutečně stačí málo biologického materiálu. Vyjádření forenzního genetika, že je shoda stopy a srovnávacího vzorku, je skutečně nezvratitelné,“ popisuje Roman Hradil.

2:30

Kokain v tobolce velikosti čokoládového vajíčka. Kriminalistický ústav zkoumá policií zabavené drogy

Číst článek

DNA profily od podezřelých a obviněných dává policie do databáze. Díky tomu tak s nimi může porovnávat i staré stopy. A to přináší výsledky.

Poměrně často se nám díky tomu podaří ztotožnit stopu, kterou máme z místa činu třeba šest, osm, deset let starou. Za dobu existence té databáze, která funguje od roku 2004, máme minimálně přes 20 tisíc shod osob se stopou z místa činu, dodává genetik. Bez existence této databáze by to policisté nikdy nezjistili.

Reportáž ze speciálního vydání vědeckého Magazínu Experiment si můžete poslechnout také v úvodu článku jako audio.

Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, agf, eza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme