Jak přežít v lavině? Čeští vědci zjistili, že sníh se chová jako perlit. To jim ulehčí další výzkum
Čeští vědci navrhli metodologii, která by mohla pomoci ve vývoji nových pomůcek pro záchranu při lavinách. K zavaleným turistům a lyžařům by se tak mohly dostat nové záchranné pomůcky. Při záchraně zasypaných se totiž hraje především o čas: prvních 15 minut pod lavinou přežijí téměř všichni – až 90 procent zasypaných. Problém, tedy nedostatek vzduchu, přichází potom – půlhodinu pod sněhem podle statistik přežije jen třetina zavalených.
Vědcům z Českého vysokého učení technického (ČVUT) a Univerzity Karlovy se řadou srovnávacích experimentů a měření podařilo prokázat, že obyčejný perlit má v mnoha důležitých parametrech skoro stejné vlastnosti jako sníh.
Kromě perlitu to vědci zkoušeli také třeba s polystyrenem nebo s pilinami.
Jak popisuje Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství, proti nim má perlit řadu výhod: „Dá se zvlhčit a tak namodelovat i těžký, vlhký sníh. Nejvíc zajímavé je to, že křivky kyslíku a oxidu uhličitého a jejich časový vývoj je u sněhu i perlitu identický.“
Z hlediska výměny plynů je perlit materiálem, který plně nahradí sníh. Na rozdíl od něj se ním ale zásadně lépe pracuje v laboratořích – například není zapotřebí udržovat nízké teploty, což zpravidla nemají rády měřicí přístroje. A perlit také netaje, takže se dá používat opakovaně.
Co je perlit?
Perlit je amorfní vulkanické sklo s vysokým obsahem vody. Pro svou nízkou hustotu a díky své nízké ceně našel široké využití. Ve stavebnictví se přidává do lehkých omítek a malt, izolací, stropních tvárnic a filtrů. V zahradnictví zajišťuje provzdušňování kompostu.
Zdroj: Wikipedia
Právě díky tomu by se mohl zlevnit vývoj a testování pomůcek, které slouží při záchraně v lavinách. Že jde o odbornou práci zajímavou i v mezinárodním kontextu, dokazuje i to, že ji zveřejnil i vědecký časopis Scientific Reports.
Udělat kapsu, nebo čekat?
Ve své další práci se vědci plánují se zaměřit na popis dějů v takzvaných vzduchových kapsách. Obecně doporučuje, aby si zasypaný člověk, pokud to jde, udělal kolem sebe prostor – kapsu.
Chtějí změřit, jestli to je vhodné. Při práci s hrabáním sněhu totiž vynaloží zavalený člověk víc energie, spotřebuje víc kyslíku a vyprodukuje víc smrtícího oxidu uhličitého. A právě oxid uhličitý je posléze u zavalených nejčastější příčinou smrti.
Co přesně se děje ve vzduchové kapse pod sněhem, chtějí vědci zkoumat a publikovat v příštím roce.
Poslechněte si celou reportáž Petra Kološe i úterní Vědu Plus.
Dozvíte se o bioboxu, unikátní izolační místnosti ve Fakultní nemocnici Bulovka. Také uslyšíte, že močovina je důležité hnojivo a že se uvažuje o vývoji toalety, odkud by šlo močovinu získávat. A část rakety, která zřejmě v březnu narazí do Měsíce, prý není americká, ale spíš čínská. Omyl přiznal amatérský astronom, který o nárazu informoval jako první.
