Jednotlivá zrnka rýže výzkumníci nejdřív obalili rybí želatinou, aby se hovězí buňky lépe uchytily. Takhle potom odpočívaly 11 dní v Petriho misce, kdy svalovina začala prorůstat pórovitý povrch rýže.

„Nečekala jsem, že buňky v rýži porostou tak dobře. Teď se přede mnou otevírá svět možností s touhle hybridní stravou vycházející z obilovin,“ řekla serveru BBC výzkumnice Sohyeon Park.

Podle ní má taková rýže o 8 procent více bílkovin a o 7 procent více tuku. Vědci navrhují, aby masová rýže ulevila tam, kde je nedostatek jídla, můžou se jí stravovat vojáci ve válce nebo astronauti ve vesmíru.

Ve srovnání s běžným hovězím masem má navíc menší uhlíkovou stopu, protože díky tomuto způsobu výroby není nutné chovat a pěstovat velké množství zvířat.

Při výrobě hybridní rýže připadá na 100 gramů proteinu zhruba 6 kilogramů oxidu uhličitého, zatímco při běžném chovu krav je to u hovězího téměř 50 kilogramů.

První laboratorně vytvořené maso spatřilo světlo světa v Londýně v roce 2013, od té doby další druhy vyvíjí týmy po celém světě.

Ne všichni s trendem souzní, třeba Itálie podpořila návrh zákona o zákazu laboratorně pěstovaného masa. Chce tím chránit potravinářské tradice země.

Lucie Pávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít