Nová metoda funguje tak, že lékaři zavedou do hlubokých struktur mozku tenké elektrody. Ty jsou napojené na neurostimulátor, který vysílá elektrické impulzy do přesně určených oblastí mozku – ovlivňuje tak centra odpovědná za pohyb. Tím se zmírňují příznaky Parkinsonovy nemoci, jako je třes, ztuhlost nebo třeba pomalý pohyb.

„Pacient s Parkinsonovou nemocí se zlepší – a zlepší se dosti zásadně. Zlepší se mu ztuhlost, třes a začne se rychleji hýbat. A to velmi rychle. Když zapnete stimulátor, tak se jeho stav jako mávnutím proutku změní k nepoznání. Poznají to laici i rodina,“ vysvětluje pro Radiožurnál Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zatímco klasická metoda, která tu funguje už skoro třicet let, stimulovala mozek neustále stejným způsobem, bez ohledu na to, co se v mozku právě děje, nový adaptivní přístroj dokáže „poslouchat“ mozek a rozhoduje sám, kdy a jak zasáhne.

Představte si, že máte doma chytré topení. Když je v místnosti chladno, zapne se. Když je teplo, vypne se. Neurostimulátor sleduje elektrickou aktivitu mozku v reálném čase, a jakmile zjistí, že mozek začíná „pracovat jinak“, například že má nedostatek dopaminu, což se u Parkinsonovy nemoci děje, spustí přesně cílenou stimulaci.

Jakmile problém odezní, stimulace se automaticky vypne nebo ztlumí. Přístroj navíc umí stimulovat každou mozkovou hemisféru zvlášť, což umožňuje ještě přesnější ovlivnění pohybových funkcí. Pacient se pak může pohybovat plynuleji, bez náhlých výkyvů.

Funguje autonomně

Neurostimulátor už má implantovaný celkem 70 pacientů, ne u všech ale funguje adaptivně, tedy sám. Plně autonomní režim využívá zatím pět z nich.

Bylo ho možné aktivovat až po oficiálním schválení ze strany Evropské unie začátkem letošního roku. V celé Evropě jsou teď tedy desítky pacientů s touto technologií, celosvětově to pak jsou nižší stovky.

Zákroky s původní hlubokou mozkovou stimulací se u nás dělají už 27 let. Od té doby lékaři provedli implantaci téměř u 500 pacientů trpících převážně Parkinsonovou nemocí a těžkými formami třesu. Životnost neurostimulátorů je ale jen pár let, takže i tito pacienti budou mít nyní možnost si vybrat, jestli nový přístroj chtějí implantovat, nebo ne. A je důležité říct, že vývoj dál pokračuje.

Lékaři z pražského centra pro intervenční terapii motorických poruch aktuálně připravují pilotní studii, která bude zkoumat možnosti propojení neurostimulátoru s umělou inteligencí. Cílem je, aby zařízení bylo možné lépe nastavit podle individuální aktivity každého pacienta. Studie by měla začít už během několika týdnů.

Neurostimulátor je plně hrazený z veřejného pojištění. Ne každý pacient je ale pro neurostimulaci mozku vhodný. Většinou je neurostimulátor určený pro pacienty s pokročilou Parkinsonovou nemocí, u kterých nezabírají běžné léky nebo jejich účinek během dne výrazně kolísá.

Zároveň se doporučuje mladším pacientům, okolo 55 let. Lékaři ale věří, že adaptivní hluboká mozková stimulace začne pomáhat čím dál tím většímu počtu pacientů.

Karolína Burdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít