Spolu s Annou Podmonickou jste se stali prvním československým týmem, který získal cenu The Earth Prize. Jak moc si tohoto ocenění vážíte?
Neuvěřitelně. Když jsem se to dozvěděl, pro mě už bylo neuvěřitelné, když jsem dostal zprávu, že jsme se dostali mezi pět nejlepších projektů.

Celý proces výběru běžel od prosince a když jsem se dozvěděl, že patříme mezi tuto pětku, tak to bylo úplně neuvěřitelné. Pak když jsem zjistil, že jsme to z těch stovek a tisíců projektů vyhráli, opravdu se s tím stále ještě smiřuji.

V rozhovoru pro iROZHLAS.cz z loňského seriálu Narozeni do svobody jste zmiňoval, že nápad zabývat se čištěním materiálů pomocí studeného plazmatu u vás vznikl v období covidové pandemie. Co vás dovedlo od tohoto nápadu až k zisku prestižní vědecké ceny?
Celé to začalo, jak už jsem zmiňoval v tom rozhovoru, článkem od pana docenta Šolce, který se zabýval vlivem studeného plazmatu na bakterie. Před dvěma lety jsem kontaktoval různé experty na studené plazma a začal jsem aktivně dělat výzkum na Ústavu fyziky plazmatu s panem docentem Tomášem Homolou.

Od té doby to byly stovky hodin v laboratoři, stovky hodin psaní a pak jsem se skoro úplnou náhodou přeorientoval na odpadní vodu. To je to, co mě pak spojilo i s Aničkou (Podmanickou), kdy jsme spojili síly a začali pracovat na spojení našich dvou výzkumů na čištění vody.

Systém PURA

Zatímco jste se zabýval výzkumem plazmatu, Anna Podmanická zkoumala fotokatalýzu. Spojením obou vašich projektů vznikl systém PURA, za který jste získali ocenění The Earth Prize. Mohl byste vysvětlit, jak systém funguje?
V tuto chvíli jsou to dva prototypy, kdy ten Aničky pracuje víceméně hlavně s fotokatalýzou, ale ona tam už zakomponovala i to plazma, přičemž můj pracuje čistě na plazmatu.

A jak to funguje? Je to v podstatě něco, čemu se velmi odborně říká pokročilé oxidační procesy. V jednoduchosti je to to, že jak v plazmě, tak díky fotokatalýze vznikají nabité částice, radikály, ozon, všechny takové agresivní chemické látky, které vytrhávají elektrony a napadají léky a molekuly (v odpadní vodě) a rozkládají je.

Pro organizaci The Earth Foundation jste uvedl, že hodláte v projektu pokračovat a chcete zapojit i další studenty. Co dalšího chcete se systémem PURA udělat?
V tuhle chvíli jsou to naše „mini výzkumy“. Oba výzkumy, Aničky i ten můj, trvají dva roky. Tohle nám umožní opravdu zkonstruovat nějaký prototyp, protože nyní pracujeme na úrovni desítek a stovek mililitrů vody.

Rádi bychom pracovali na úrovni desítek litrů vody. To je první věc, že nám to technicky umožní v projektu pokračovat a přesunout ho na úplně jinou úroveň.

Za druhé, jak jste sám říkal, chceme zapojit další studenty, protože pro studenty je tady poměrně málo příležitostí, ale komunita tady je. Jednou z nejcennějších věcí, kterou jsem kdy udělal, je, že jsem začal s vědou, výzkumem a projekty už na střední (škole). Člověku to dá neuvěřitelně hodně. Chci tuhle příležitost dát i dalším lidem, když mám tu možnost.

A za třetí nám to umožňuje zvyšovat povědomí o problému, který tady je. Ve vodě se nachází spousta léků, ať už antibiotik, na která se zaměřujeme primárně, ale je to od kofeinu až po analgetika, antihistaminika. Je to velký problém, protože naše současné čističky s tím neumí úplně pracovat.

Světoví vítězové

Spolu s Annou Podmanickou jste vítězové evropské části, ocenění The Earth Prize získá dalších šest týmů z ostatních kontinentů. Spolu s nimi budete usilovat o ocenění Global winners (Světoví vítězové). Kdo bude rozhodovat o této hlavní ceně?
Rozhodnou to lidé. Rozhodne se to v hlasování napříč všemi sedmi světadíly. Česká republika má poprvé šanci získat globální vítězství, ale k tomu potřebujeme pomoc lidí z Česka, ze Slovenska a v Evropě.

A věříte, že máte na zisk ocenění šanci? Respektive jak na vás působily projekty týmů z jiných částí světa?
Ti vítězové jsou samozřejmě úžasní napříč všemi kontinenty. Všichni také dostaneme financování od The Earth Foundation. Projekty jsou samozřejmě úplně neuvěřitelné. Ale myslím si, že šanci máme obrovskou.

Národní hrdost, co se týče české vědy, je. Zájem o naši vědu tady je a myslím si, že máme opravdu šanci namotivovat českou veřejnost, aby pro projekt hlasovala. Vidím to optimisticky.

V současné době působíte na Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Myslíte si, že u plazmatu do budoucna zůstanete, anebo se časem přesunete do jiných vědních oborů?
Momentálně směřuji na Imperial College do Londýna, kde budu studovat od podzimu biomedicínské inženýrství, což je takový obor, který prakticky snoubí chemii, biologii a fyziku.

U plazmatu se stále budu nějak držet, protože má velký potenciál i v biomedicíně. Každopádně si nechávám dveře otevřené a vždycky přijdu na nějaké super projekty, do kterých bych se mohl uvrtat, nebo něco, co bych si mohl vymyslet, abych se nenudil. Takže o tohle se nebojím.

Josef Beneda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít