Vědci se pokusili napodobit vznik života. U jeho počátků mohly být molekuly RNA
Badatelé z renomovaného Salkova institutu v San Diegu v Kalifornii ve Spojených státech podpořili myšlenku takzvaného RNA světa. Dokázali v laboratoři úspěšně simulovat kopírování dědičné informaci z RNA do bílkovin, z nichž jsou vystavěna těla živých organismů. RNA v nich sloužila jako nosič dědičné informace i jako enzym, popisují odborníci v pořadu Laboratoř na Plusu.
S hypotézou takzvaného RNA světa jako modelem vzniku života na Zemi pracují vědci už desítky let. Není ale snadné ji ověřit. Pokus o to vyšel v časopise PNAS. „Vyvinuli RNA molekulu, která dokáže kopírovat sama sebe a nepotřebuje k tomu žádné jiné faktory,“ vyzdvihuje přínos studie molekulární genetik Petr Svoboda.
Vědce překvapila velká přesnost i vhodná míra mutací potřebných pro rozmanitost života.
„Rozumně přepisuje sama sebe a přitom dělá to správné množství chyb,“ dodává biochemik Jan Konvalinka. Takový postup přitom mohl být motorem evoluce.
„Při přepisu chyb nesmí být moc, jinak vzniklá molekula není funkční. Když je při něm naopak málo chyb, systém se nemůže vyvíjet,“ upozorňuje Konvalinka. V evoluci se pak podle něj prosadí takové mutace, které se nejvíc životu hodí.
Vejce, nebo slepice
Experiment je důležitým příspěvkem do debaty o počátcích života. Co bylo pověstné vejce, nebo slepice, se už dříve pokoušel zjistit i nobelista s českými předky Thomas Cech. I současný pokus napovídá, že buněčnému životu, jaký známe dnes, předcházela chemická evoluce.
Simulace pavouka, letadla nebo ohně. Vědci v Brně vyvíjejí nový způsob pro léčbu fobií
Číst článek
„Ve světě, v němž ještě nebyly proteiny, musely veškeré evoluční funkce zajišťovat molekuly RNA,“ říká Petr Svoboda.
Do RNA světa se podle něj sice nemůžeme vrátit, ale vědci zkouší simulovat, jak fungoval. Za pozornost stojí třeba to, že RNA dokáže kontrolovat své vlastní kopírování.
Čipy nebo senzory
Vědci říkají, že kdo tento směr výzkumu dotáhne, má šanci na další Nobelovu cenu. Lidstvu totiž přes veškerou snahu stále není jasné, jak život vznikl, i když rozumíme, jak se vyvíjel. Uvedený pokus je nadějný i proto, že z něj plyne řada aplikací.
Na dobré cestě je vývoj čipů do laboratoří, uplatnit by se mohly například v lékařské diagnostice. „Vyvíjejí se nové molekuly RNA s novými vlastnostmi,“ popisuje Jan Konvalinka. „Používají se i jako senzory, dokážou svítit nebo se sbalí do nějakého tvaru,“ dodává Petr Svoboda.
Co nového víme o roli RNA při vzniku života? Jak může RNA pomoci při léčbě HIV? Proč „mlčí“ některé geny, které jsme zdědili od otce nebo matky? Debatují biochemik Jan Konvalinka a molekulární biolog Petr Svoboda. Spoluúčinkuje herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková. V premiéře jsme pořad vysílali 16. 3. 2024.
