Z České republiky se tak, kromě rozvoje trhu a provozu Galilea, bude řídit využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU ohledně sledování blízkého okolí Země.

EU letos navrhla navýšení rozpočtu svého kosmického programu v nadcházejícím sedmiletém rozpočtovém období o 30 procent na 16 miliard eur, tedy přes 410 miliard korun.

Česko si od miliardové ivestice slibuje úspěch

Vláda nedávno schválila na návrh ministerstva dopravy investice do kosmických aktivit 1,205 miliardy korun ročně, což je o 275 milionů více než dosud. Chce tak přispět k tomu, aby se Česká republika i díky kosmickým aktivitám zbavila nálepky nízkonákladové ekonomiky a montovny.

V Česku se účastní kosmického programu kolem padesáti firem. Součástí kosmické výroby jsou například rolovací solární panely pro stovky družic z kunovické firmy 5M, adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výroba hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost kosmických investic do ekonomiky více než osminásobná.

Díky podnikatelskému inkubátoru ESA Business Incubation Centre se v ČR navíc rozvíjí více než 20 dalších firem, které zpravidla využívají kosmické technologie na Zemi. Za tři roky fungování programu získaly začínající firmy soukromé investice 210 milionů korun, zatímco náklady na projekt ESA BIC do roku 2021 jsou 70 milionů korun. Tyto firmy zároveň generují zisk z prodeje svých produktů na trhu, a mají tedy další přínosy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít