Svět očima astronauta. Jak vypadá vesmírná odysea v roce 2017?
Také jste vždy toužili stát se součástí vesmírné mise a prohlédnout si Zemi ve stavu beztíže? Díky deníkovým zápiskům a exkluzivním fotografiím francouzského astronauta Thomase Pesqueta z jeho právě probíhající mise vás nyní vezmeme rovnou na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tu mrazivou noc v kazašské stepi 17. listopadu 2016 si Thomas Pesquet nejspíš bude pamatovat do konce života. Seděl v malé kabině na samém vrcholku rakety Sojuz MS-03 a plnil si svůj dávný dětský sen – odlétal na půlroční misi do vesmíru.
Společnost mu ve stísněném prostoru dělali dva kolegové: žijící legenda americké kosmonautiky Peggy Whitsonová a zkušený ruský astronaut Oleg Novickij. Všichni si tehdy dělali legraci, že tahle trojice vypadá, jako by do vesmíru letěli rodiče se synem.
Před usměvavým Francouzem, nejmladším astronautem Evropské kosmické agentury (ESA), se rýsovala cesta na nejsofistikovanější laboratoř, kterou kdy lidstvo vytvořilo. Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) provede desítky vědeckých experimentů, technických úkolů a oprav, ale také oslaví své 39. narozeniny nebo Vánoce.
Thomas Pesquet
Narodil se 27.2. 1978 v Rouen na severu Francie. Na vysoké škole Letectví a kosmonautiky získal magisterský titul v oboru Konstrukce a řízení kosmických lodí. Mezi lety 2002 až 2004 pracoval ve Francouzské vesmírné agentuře jako výzkumný inženýr. Po dvouletém leteckém výcviku se v roce 2006 stal pilotem Air France a pilotoval Airbus A320 (nalétal více než 2 300 hodin). Od roku 2009 je astronautem ESA. V listopadu 2016 se stal palubním inženýrem Expedice 50/51. Jeho mise nese název Proxima. Mluví francouzsky, anglicky, německy, rusky a španělsky. Hraje na saxofon, má černý pásek v judu, rád plave, běhá, čte, cestuje a hraje basketbal.
Cesta proběhla bez problémů, posádka ale kvůli pomalému profilu letu dorazila ke svému cíli až 19. listopadu. „Jsem tady! Je to neskutečný pocit! Konečně jsem na Mezinárodní vesmírné stanici, 400 kilometrů od Země. Když jsme společně s Peggy Whitsonovou a Olegem Novickým zakotvili, byla to úleva. Po více než dvou dnech jsem konečně mohl opustit stísněnou kabinu dlouhou pouhých 2 a půl metru," napsal Pesquet do svého deníku poté, co bezpečně dorazil do svého přechodného domova.
„Myslel jsem v tu chvíli na všechnu tu práci, která mě sem dostala: moje studia, abych se stal leteckým pilotem, výběrové řízení do sboru astronautů, mé přípravy na misi i co všechno jsem tomu obětoval."
Vesmírná mise online
Thomas Pesquet patří k těm astronautům, kteří své zážitky z právě probíhající mise aktivně sdílí na internetu. Díky sociálním sítím i jeho online deníku tak spolu s ním mohou vesmírnou odyseu podnikat i zástupy těch, kterým se realizace dětského snu o kariéře astronauta nezdařila. Své fanoušky přitom astronaut seznamuje nejen s detaily vědecké práce, ale i se zábavnými a dramatickými střípky ze života mimo planetu.
„Jen co jsme se trochu aklimatizovali, pustili jsme se do práce. Tedy kromě středy 23. listopadu – dne, kdy se nám rozbily záchody. Vzhledem k tomu, že nic ve vesmíru není snadné a navíc nikdo z nás není instalatér, trvalo nám celý den, než jsme je spravili," popisuje astronaut jednu z neblahých událostí, ke které na ISS došlo v prvních dnech po jeho příletu.
Kromě zápisků Thomas Pesquet přibližuje svou misi i pomocí fotografií. Jeho specialitou je zejména dokumentování povrchu Země. Dechberoucí snímky, které ukazují jedinečné kouzlo modré planety - zářící noční metropole, vlnící se horské masivy nebo rozevláté říční delty, to vše si jeho fanoušci užívají skoro stejně intenzivně, jako kdyby na ISS byli s ním. (Fotografie si můžete prohlédnout v úvodní galerii.)
„Nejvíc mě zaskočilo, jak naše planeta září! Není to něco, co si běžně uvědomujeme, ale díky odražení slunečního svitu od mraků a modrých oceánů Země světélkuje. Je to naprosto fantastické. Zničeho nic se člověk cítí úplně malinký. Kromě nočních měst pod sebou mnoho známek lidského života nevidíte. Je to nekonečná příroda a oceány, co naší planetě dominuje.“
Sdílení momentů ze života ve vesmíru se podle Dušana Majera, českého odborníka na kosmonautiku a šéfredaktora portálu Kosmonautix, v posledních letech stalo oblíbeným způsobem, jak lidem aktivitu astronautů přiblížit.
„Pokud lidé uvidí krásy kosmonautiky, je to nejlepší cesta k tomu, aby se v budoucnu zvýšily investice vlád do tohoto oboru. Nástup sociálních sítích je v tomto směru neskutečným pomocníkem. Stačí pár kliknutí a člověk se dostane k aktuálním informacím přímo od zdroje," sdělil serveru iROZHLAS.cz. „Sociální sítě navíc umožnily provázání celé komunity fandů s kosmickými agenturami a astronauty, což je možná ještě důležitější."
(Ne)snesitelná lehkost bytí na ISS
Thomas Pesquet si po svém příletu na ISS musel zvyknout na pohyb v mikrogravitaci. Až 40 % lidí ji snáší velmi špatně, zpočátku zažívají bolesti hlavy a nevolnost. Mladý francouzský astronaut se ale na nové prostředí rychle adaptoval. "Popravdě, miluju to tak moc, že po nocích, když už všichni spí a světla na stanici jsou vypnutá, ještě si tu dlouhé minuty tiše létám z jednoho konce stanice na druhý," popsal ve svém deníku 2. prosince 2016.
Dlouhodobý pobyt ve stavu bez tíže má ale na tělo řadu negativních účinků – například oslabuje kosti a svaly, i proto musí všichni astronauti denně alespoň dvě hodině cvičit na posilovacích strojích. Problémy se ale netýkají jen pohybového aparátu.
„Cítím, jak se mi zhoršuje zrak, kterým si užívám ten úžasný výhled na Zemi. Absence gravitace zvyšuje krevní tok uvnitř lebky a vytváří tlak, který ovlivňuje oči. To je cena, kterou za tenhle zážitek platíme.
Také se mi značně zhoršil čich, ale to je možná dobře. Vzhledem k tomu, že tu nemůžeme otevírat okna a vpustit dovnitř trochu čerstvého vzduchu, hádám, že to tady nevoní zrovna po růžích. Navíc ruská nákladní loď, která měla přiletět s palivem a vynést nám odpadky, nepřiletěla. Výsledkem je, že tu shromažďujeme spoustu věcí, které nejsou zrovna čisté."
Práce, dorty a Star Wars
Mezinárodní vesmírná stanice po orbitě uhání rychlostí přibližně 28 tisíc kilometrů za hodinu a její obyvatelé tak každých 24 hodin zažijí 16 svítání a 16 západů slunce. Svůj nabitý pracovní program, který začíná budíčkem v 6 hodin ráno a končí v půl osmé večer, proto řídí podle greenwichského času.
„Vědecké aktivity jsou hlavní náplní dne. Medicína, biologie, fyzika, studium materiálů i tekutin... Naše práce zasahuje do mnoha oborů, díky mikrogravitaci můžeme zkoušet to, co by na Zemi nebylo možné," dodává Pesquet. Kromě experimentů užitečných na naší planetě se na ISS dláždí i cesta pro budoucí lety na Mars a hlubšího vesmíru.
Pro zpestření každodenní rutiny se posádka také jednou týdně schází ke společné večeři. „Když nás ruští kolegové pozvou k sobě, bereme s sebou jako desert čokoládový dort, a stejně tak to platí, když se role prohodí. Myslím, že tahle pohostinná setkání všichni potřebujeme, abychom si trochu oddechli, " píše Thomas Pesquet.
„Je mi jasné, že tím plně naplňuji stereotypní představu o Francouzích, ale musím uznat, že jediná věc, která mi v těch chvílích schází, je sklenka vína. A to přesto, že normálně nijak moc nepiji. Alkohol na ISS je ale zakázaný, protože musíme být neustále připraveni zvládat pohotovostní situace, a to v kteroukoli denní či noční dobu."
Na stanici se slaví i Vánoce. Ta správná atmosféra se podle astronauta ve vesmíru sice nenavozuje zrovna snadno, přesto se ale o svátcích celý tým sešel ke společné slavnostní večeři, zábavě a předávání dárků.
Vánoční pohodu následně posádka zakončila v předaleké galaxii: „Nakonec jsme Štědrý večer strávili před novými Star Wars. Já vím, zní to trochu jako klišé, když šest astronautů kouká na Star Wars...," dodává Pesquet.
Speciální událostí byla i oslava jeho narozenin. „Kdyby mi před lety někdo řekl, že své 39. narozeniny oslavím na Mezinárodní vesmírné stanici, ani náhodou bych mu nevěřil... Shodou okolností před pár dny dorazila nákladní loď z NASA a přivezla mi několik překvapení: čerstvé ovoce, sýr a především – sedm makronek, které speciálně pro mě upekl Pierre Hermé, nejlepší pekař na světě. Snědl jsem je na posezení," říká astronaut. Překvapením byl i saxofon, který dostal jako dárek od kolegů. Ve spolupráci se základnou ho potají propašovali v jedné z nákladních lodí.
'Filmový fact-checking'
Díky projektoru, který mají astronauti k dispozici, se čas od času ISS mění ve vesmírný kinosál. „Filmový večer jsme tu měli asi jen čtyřikrát nebo pětkrát, ale byla to velká zábava. Zvlášť proto, že filmy, na které jsme koukali, na Zemi ještě neměly premiéru. Moc lidí to neví, ale občas máme dovoleno zhlédnout filmy, ještě než vstoupí do kin. Obvykle nám posílají ty, které jsou jakkoliv spojené s kosmonautikou. Někteří režiséři a producenti s NASA konzultují různé technické záležitosti a na oplátku nám snímky posílají, abychom je zhlédli dřív než ostatní," dodává Pesquet ve svém deníku.
Astronauti se tak dívali třeba na Skrytá čísla nebo Život, ve kterém záhadná forma života decimuje posádku ISS. „Dost děsivé! Přiznávám, že jsem fanoušek sci-fi, i když jednoduše rozeznám fakta od fikce, na blockbuster z vesmíru se podívám rád. Občas mi ale síla zvyku nedá a všímám si nesrovnalostí. Vzpomínám si třeba na Nolanův Interstellar, kde se Matthew McConaughey na svou misi připravoval šest měsíců. Tak to ani náhodou není, jen osvojit si základní věci trvá roky."
„To samé s Gravitací Alfonse Cuarona, kde ISS zasáhnou trosky ruského satelitu. To je prostě nemožné – všechny objekty na orbitě mají jinou trajektorii, takže je víc než nepravděpodobné, že by se srazily. Nicméně, nebojte se, do Star Wars se obouvat nebudu, pokud jde o tuhle ságu, přestávám být 'fact-checking' astronautem."
Chcete do vesmíru?
Cesta, na jejímž konci se rodák ze severofrancouzského Rouen stal obyvatelem Mezinárodní vesmírné stanice, začala o mnoho let dříve, než v kazašské stepi došlo k jeho katapultování do oblak.
ESA ho do svého sboru astronautů nominovala z více než 8 tisíc kandidátů už v roce 2009. Sen o výletu do vesmíru tím získal mnohem zřetelnější kontury. Nominace je sama o sobě obrovským úspěchem, bezbolestný zisk jízdenky s nápisem „v toto datum a tento čas se dostavte na Bajkonur" ale neznamená.
Na astronauty čekají roky komplexního tréninku. Osvojí si vše od základních chirurgických operací přes zdokonalení jazykové výbavy (manuál k pilotování Sojuzu kompletně psaný v azbuce je silně motivační) a provádění vědeckých experimentů až k orbitální mechanice.
Kromě toho absolvují několik kurzů přežití, které je mají připravit na pobyt v dlouhodobé izolaci a stresu. Týdenní pobyt uvnitř jeskyní na Sardinii, vyhození z vrtulníku uprostřed Středozemního moře a následné přežívání na pustém ostrově nebo zimní nocování v zasněžených lesích nedaleko Moskvy – to vše je jen malých výčtem „předstartovních" zážitků.
Návrat Thomase Pesqueta z vesmíru je zatím naplánovaný na červen 2017.
Fotografie publikujeme s laskavým svolením ESA (všechna práva vyhrazena)