Objekt se k Zemi přiblíží každých šest let a v současnosti provádí své nejtěsnější přiblížení na vzdálenost zhruba 300 000 kilometrů. V budoucnu by se planetka mohla přiblížit ještě více a vědci udávají pravděpodobnost jedna ku 2700, že se se Zemí srazí v roce 2182.

Pokud se tak stane, nebude to nic pěkného, vyplývá z nového výzkumu, který je založen na počítačových simulacích dopadu planetky o průměru zhruba 500 metrů, jako je tomu v případě Bennu.

Kromě okamžité devastace by takový dopad podle odhadů do atmosféry vyvrhl 100 až 400 milionů tun prachu, což by na tři až čtyři roky narušilo klima, chemické složení atmosféry a globální fotosyntézu.

„Potemnění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální ‚dopadovou zimu‘, která se vyznačuje omezeným slunečním svitem, chladnou teplotou a sníženými srážkami na povrchu,“ řekla postdoktorandka Lan Daiová, která působí v centru pro fyziku klimatu (ICCP) na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji a která je vedoucí studie. Tu otiskl tento týden časopis Science Advances.

V případě nejhoršího scénáře by podle vědců průměrná povrchová teplota na Zemi klesla o čtyři stupně Celsia, průměrných srážek by ubylo o 15 procent, rostlinná fotosyntéza by se snížila o 20 až 30 procent a ozonová vrstva, která Zemi chrání před škodlivým ultrafialovým zářením, by se ztenčila o 32 procent.

Dopad objektu o velikosti Bennu, což je planetka střední velikosti, by vyvolal mohutnou rázovou vlnu, zemětřesení, lesní požáry a tepelné záření. Zanechal by po sobě obrovský kráter a vyvrhl obří množství skalní sutě, popsali vědci.

Velké množství aerosolů a plynů by se dostalo do horních vrstev atmosféry, což by mělo několikaleté následky na klima a ekosystémy, uvedla Daiová spolu s Axelem Timmermannem, který je expertem na fyziku klimatu a ředitelem ICCP. Nepříznivé klimatické podmínky by podle nich zabránily rostlinám v růstu na pevnině i v oceánech.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít