Ústecký soud spustil projekt na ochranu dětí proti násilí. Pomoc má lepší propojení justičního systému
Lépe propojené soudy, individuální přístup a pravidelná kontrola v rodinách - projekt na ochranu dětí před domácím násilím v pátekspouští Krajský soud v Ústí nad Labem. Spolupracuje na něm mimo jiné s ministerstvem spravedlnosti.
„Když mi byly čtyři roky, tak se narodila sestřička Vaneska. A vše se v tu ránu změnilo! Tatínek s maminkou začali užívat pervitin.“
Krajský soud v Ústí nad Labem má plán, jak zlepšit ochranu dětí před domácím násilím. Přizval k tomu ještě kolegy z Brna a ministerstva spravedlnosti
„Moji starší bratrové se o mě starali po dobu, co byla matka v psychiatrické léčebně v Dobřanech. Zamykali mě doma na celý den, ubližovali mi fyzicky i psychicky.“
„Několikrát jsme byli svědky toho, jak taťka šel za mamkou s nožem a chtěl jí ublížit a já se sourozenci jsme si stoupali mezi ně.“
Tohle zažívaly v rodinách děti, které se později dostaly do dětského domova. Citujeme z jejich vzpomínek pro obecně prospěšnou organizaci Dejme dětem šanci.
Podle dat ministerstva spravedlnosti z roku 2022 má v Česku až 37 procent lidí do osmnácti let zkušenost nejméně se dvěma negativními událostmi v dětství - třeba právě s týráním, závislostí na alkoholu nebo drogách u někoho z blízkých nebo s tím, že byli svědky domácího násilí. Data resortu navíc ukazují, že domácí násilí zažilo skoro 30 procent žen a 12 procent mužů.
Propojení soudnictví
Krajský soud v Ústí nad Labem teď přišel s plánem, jak děti před agresí víc chránit. Pomoct by mělo důslednější propojení systému soudnictví.
„Mohlo se stát, že soudce, který rozhodoval o vykázání osoby, která se dopouštěla násilného chování z rodiny, kde byly nezletilé děti, tak zprávu nedal na opatrovnický úsek,“ vysvětluje místopředseda soudu Vladimír Polák, který se práci s ohroženými dětmi věnuje dlouhodobě.
19:21
Bití vodítkem na psa, škrcení a pálení cigaretami. Šancí pro týrané děti je všímající okolí
Číst článek
„Pokud se osoba vrátila zpět, tak děti vyrůstaly v násilném prostředí a opatrovničtí soudci o tom nevěděli. Ideální by bylo, kdyby to soudil jeden soudce,“ doplňuje. Jednotlivé případy by se taky měly řešit komplexně, jako to v zahraničí dělají specializované soudy
„Snažíme se ptát, proč k násilnému chování dochází. Cílem je, aby se co nejlépe narovnaly vztahy v rodině, ideálně tak, že osoba, která se dopouští násilného chování, je po intervenci schopná se násilí nedopouštět. Myslím si, že spousta lidí nechce být a priori násilných, ale mají nějaký spouštěč, který je k tomu chování vede. Možná je dobré si uvědomit, proč se děje a jak tomu zamezit.“
Na každém případu by taky měla pracovat speciálně proškolená skupina odborníků - nejčastěji sociální pracovník, případně adiktolog, a pokud bude zahájené trestní stíhání, tak taky pracovník Probační a mediační služby.
Důraz na příčinu
„Různé organizace pomáhající i represivní si klienty často jenom posíláme bez nějaké větší vazby a tam ztrácí potenciál,“ objasňuje vedoucí ústecké Probační a mediační služby Jan Odvárka, proč by se měl systém upravit. Změny by vítal.
„V pojetí restorativní justice říkáme, že nestačí najít pachatele a potrestat ho, ale je potřeba se zajímat o příčiny, kterou vedou člověka k tomu, že se choval násilně. Je potřeba hledat, kdo je za co odpovědný a vést pachatele k pozná ní a přijetí své,“ dodává Odvárka.
Expertka: Domácí násilí s rozchodem často nekončí. Je důležité vědět, co může nastat, a připravit se
Číst článek
V neposlední řadě by změny znamenaly i časté kontroly toho, jak a jestli intervence fungují, třeba každé tři týdny. Podle ústeckého soudce Vladimíra Poláka by totiž taková intenzita mohla přimět násilníka, aby své chování změnil.
„Je to důležité i pro oběti domácího násilí. V okamžiku, kdy se intervenci nedaří, tak musí přijít rázná odpověď, protože primární je vždycky chránit oběti domácího násilí,“ míní Polák.
Na projektu se kromě ústeckého soudu podílí taky Krajský soud v Brně, některé okresní soudy v těchto obvodech a ministerstvo spravedlnosti. Během prvního roku budou zapojení pracovníci mimo jiné sbírat informace o tom, jak tahle praxe funguje v zahraničí. Následně se ji pokusí praxi převést na systém a zákony v Česku.
