Kniha o českém vysílání BBC vypovídá i o česko-britských vztazích, říká bývalý šéf World Service sir John Tusa
Jan Masaryk, Pavel Tigrid, Karel Brušák i další legendární jména slýchali po více než 66 let posluchači českého vysílání BBC. To definitivně skončilo v rámci restrukturalizace instituce v lednu 2006. Kromě válečných let se československá redakce hodně zviditelnila třeba během pádu komunismu ve střední a východní Evropě. Právě tehdy vedl BBC World Service rodák z Československa, sir John Tusa.
„Československá redakce byla významnou součástí evropské sekce World Service. Británie si myslela, že je nesmírně důležité promlouvat k co největšímu počtu lidí ve východní Evropě v jejich vlastním jazyce. Ne, Češi a Slováci nebyli zvýhodněni, co se týče mojí osoby, ale je fakt, že mě jejich práce velmi zajímala,“ vzpomíná sir John Tusa, který se narodil ve Zlíně v roce 1936 coby Jan Tůša.
Jeho tatínek byl ředitelem britského zastoupení firmy Baťa a podařilo se mu opustit vlast dva dny před německou okupací v březnu 1939. Sir John stál v čele BBC World Service mezi lety 1986 a 1993. Postupné drolení východního bloku bez prolévání krve prý tehdy podle Johna Tusy překvapilo i ty nejslovutnější experty.
Se sirem Johnem Tusem, bývalým ředitelem BBC World Service původem z Československa, mluvil zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek
„Nemohli jsme uvěřit tomu, že to zajde tak daleko nebo že to půjde tak rychle. Velkou hádankou bylo, kdy se k celému procesu přidá taky Československo. Lidé mě zastavovali a ptali se – co se to děje s vámi Čechy? Oni mi totiž říkali ‚Čech‘, což bylo v pořádku. A já říkal něco ve smyslu, že to Čechům trvá vždycky o něco déle. Když ke změně v Československu konečně došlo, byla to změna úplná, přesvědčivá a velmi dojemná.“
V roce 1993 se rozštěpilo nejen Československo, ale vznikla taky samostatná česká a slovenská redakce. Sir John si nevzpomíná, že by mezi Čechy a Slováky panovaly nějaké „napnelismy.“ Rozhodně ne takové, které by on, coby generální ředitel, musel řešit. Vydání souhrnné publikace mapující dějiny českého vysílání BBC Tusa velmi vítá už jen proto, že jde o zachycení důležité části historie.
Kniha Volá Londýn mapuje historii českého a slovenského vysílání BBC
Číst článek
„Knížka taky něco řekne o duši Čechů v londýnském exilu. Dozvíme se, jak smýšleli, jak se chovali, jak psali i jak udržovali kontakt s Československem v dobách komunismu. Bude to vypovídat taky něco o britsko-českých vztazích. Existence československé redakce byla mnohem víc, než jen poznámka pod čarou,“ připomíná Tusa.
Sir John po odchodu ze slavné instituce kritizoval řadu kroků pozdějšího managementu BBC, včetně plánu vysílat na World Service placenou reklamu nebo samozřejmě uzavření české sekce.
„Myslel jsem si už tehdy, že to byla chyba, a myslím si to i teď. Vedení mělo lehkovážný a poněkud povrchní pohled na věc, že východní Evropa je svobodná, že bude mít svobodná a nezávislá média, tak proč k ní ještě promlouvat zvenčí,“ vysvětluje Tusa.
„Teď vidíme, že k tomu sdělovací prostředky v některých zemích mají dost daleko a že státní zásahy do jejich fungování jsou dost masivní. Vysílání v mateřských jazycích zemí střední a východní Evropy podle mého názoru mělo zůstat dlouhodobou prioritou BBC,“ říká pro Český rozhlas John Tusa, jehož si mnoho Britů mimo jiné pamatuje coby hlavního zpravodaje BBC, který v roce 1997 pokrýval historické předání Hongkongu Číně.
