Němci si připomínají narození hraběte Zeppelina, průkopníka vzduchoplavby
Dnes je tomu přesně 175 let, co se narodil hrabě Ferdinand von Zeppelin. Muž, jehož jméno je navždy spojené se vzduchoplavbou. Právě on má zásluhu na tom, že se vzducholodě uplatnily v dopravě, ve válce i při vědeckých expedicích.
Nádherná bílá vzducholoď s osmi pasažéry na palubě se právě chystá vzlétnout z výstaviště ve Fridrichshafenu u Bodamského jezera.
Proletět se nad vodní plochou a nádhernými městy, které ji lemují, může dnes každý. Pokud na to ovšem má peníze. Nejkratší patnáctiminutový let přijde na 200 eur. Za 120 minut už zaplatíte v přepočtu téměř 20 tisíc. Turistické lety nejsou ale to hlavní.
„Tím jsou lety za vědeckými účely. Souvisí to především s ochranou životního prostředí. Z evropského rozpočtu jsme získali peníze na zkoumání ovzduší. Vzducholodě jsou na to ideální, protože nemají žádné vibrace, dokážou zůstat na místě a měřit ve výšce 2000 metrů, což nedokáže žádný jiný stroj,“ říká obchodní ředitel společnosti NT Zeppelin Thomas Brandt.
Jaká je současnost vzdušného plavidla, se zajímala německá zpravodajka ČRo Klára Stejskalová přímo ve Friedrichshafenu, vzdušném přístavu Zeppelinových vzducholodí
Ve Friedrichshafenu mají dvě vzducholodě, další jsou ve Spojených státech. Celý tento podnik by ovšem neexistoval bez hraběte Zeppelina. Jeho výročí narození si tu dnes připomínají ve velkém. V Zeppelinově muzeu je mu věnovaná speciální expozice.
Počáteční neúspěch
Hraběte ovlivnilo, když jako vojenský pozorovatel ve válce Severu proti Jihu letěl balonem. Životní příběh zakladatele moderní vzducholodi přibližuje Angelika Gelnar. „On sám nebyl žádný technik, byl to voják, vystudoval důstojnickou školu, ale měl štěstí na vynikající spolupracovníky,“ popisuje.
2. července 1900 se konal první let. Nebyl to žádný velký úspěch. Při pokusu o 24hodinový let musel hrabě Zeppelin z technických důvodů nouzově přistát. Další vzducholoď mu zničila bouřka a Zeppelin chtěl všeho nechat.
„Němce ale mezitím vzducholodě tak nadchly, že pro ně uspořádali celonárodní sbírku,“ dodává Angelika. Vybralo se tolik, že výroba mohla pokračovat. Ve Friedrichshafenu postupně vyrobili 119 vzducholodí, 90 z nich ovšem pro vojenské účely.
Moderní vzducholoď měla v té době před sebou období největší slávy. Za první světové války se stala obávanou zbraní. V meziválečném období jako vůbec první létající stroj překonala Atlantik, přeletěla severní pól, obletěla zeměkouli.
Létající lodě poskytovaly víceméně pravidelnou mezikontinentální dopravu cestujících. Nakonec podlehly konkurenci letadel těžších než vzduch. Definitivní ranou se stal výbuch vzducholodi Hindenburg v roce 1937. Zemřelo 36 lidí.
Dnes už jsou bezpečné
Po katastrofě Hindenburgu se zdálo, že vzducholodím navždy odzvonilo. „Považujeme náš Zeppelin za bezpečný. Vzducholodě jsou obecně velmi bezpečné. Nehoda Hindenburgu měla co do činění s vodíkem, dnes používáme helium,“ upozorňuje Thomas Brandt.
Mýtus Zeppelin se Brandt snaží znovu uvést do života. Jím vedená společnost úzce spolupracuje s americkými inženýry. „Je to část historie našeho města a máme tu silnou nadaci, takže krok za krokem pracujeme na tom, abychom vzducholodě znovu uvedli do života,“ uzavírá.
I když do Ameriky se vzducholodí asi létat nebude. Přece jen by to trvalo 59 hodin.
Zvětšit mapu
