Zlatá cihla do ruky, prohlídky, koncerty. Den otevřených dveří v ČNB připomněl 90 let banky
Potěžkat zlatou cihlu, prohlédnout si pancéřovaný vůz nebo nahlédnout do pracovny guvernéra, to vše a nejen to mohli dnes lidé v centrále České národní banky v Praze. Konal se tam den otevřených dveří, jehož cílem bylo mimo jiné veřejnosti ukázat, jak se činnost banky – označované jako centrální nebo také cedulová – v její devadesátileté historii proměnila. Do banky, která své prostory veřejnosti otevřela teprve pošesté, přišly tisíce lidí.
Po vzniku Československa řídil měnovou politiku Bankovní úřad ministerstva financí. Jeho prvním předsedou byl ministr Alois Rašín, který se postaral o osamostatnění československé měny a prosazoval tvrdou měnovou politiku.
„Byl vzácně přímý, čestný,“ vzpomínala před lety v rozhovoru pro Český rozhlas Rašínova vnučka Jana. „Vždycky na něj všichni vzpomínali jako na velice laskavého a jemného člověka vzdělaného nejenom v národohospodářství, ale který se zajímal velice o přírodu a znal jméno každého ptáka, který přeletěl kolem,“ dodala.
Národní banka československá vznikla v roce 1926. „Zahraničí mělo nějakou představu o tom, že by měla vzniknout již cedulová banka v rámci Československa. Pokud chtějí Čechoslováci nebo Československo jednat o zahraniční půjčce, v tom případě je nutné, aby zřídili cedulovou banku,“ připomněl Jakub Kunert z ČNB.
Po obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem převzala dozor nad ústavem Říšská banka, mimo jiné si vynutila i převedení měnového zlata uloženého v cizině.
Jeho poslední část se vrátila do Československa až v roce 1982. Bylo to kvůli Spojeným státům a Velké Británii, které požadovaly kompenzaci za znárodněný majetek.
„Tuny (zlata) byl vlastně zadržovány Velkou Británií a Spojenými státy. Když se podařilo doplatit ty poslední části, tak vlastně došlo k předání zlata na Československé straně,“ řekl Kunert.
Velkou roli hrál v historii národní banky rok 1948. „Nedochází ke změně jenom v rámci Národní banky československé ale v rámci celého peněžnictví. Všechny funkce, které jednotlivé složky peněžnictví mají, se vlastně po tom roce 1950 koncentrují v jediné bance, a to ve Státní bance československé,“ vysvětlil Kunert.
Významnou změnou byla i ztráta nezávislého postavení centrální banky. To banka získala zpět v plném rozsahu až po listopadu 1989.
„Komunismus byl charakterizován tím, že byla jedna monobanka, jak se tomu ekonomicky říká, Státní banka československá, to jsme věděli, že je zhoubné, takže oddělení centrálního komerčního bankovnictví jsme považovali za věc zásadní,“ vzpomínal první polistopadový ministr financí Václav Klaus.
Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.
Zdroj: Ústava ČR
„Když jsem nastoupil na ministerstvo financí, tak jsem to byl nakonec já, kdo před celým parlamentem, kde seděli všichni Jakešové, Kapekové a Biľakové, předkládal návrh na oddělení centrálního a komerčního bankovnictví, a oni to schválili,“ dodal Klaus.
Další významným mezníkem by mohl být pro centrální banku vstup země do eurozóny. Přicházející guvernér Jiří Rusnok, který bude v čele banky od 1. července, to však v nejbližších letech neočekává.
„Jsme připraveni technicky a myslím si, že by to česká ekonomika zvládla, na druhou stranu je třeba si být vědom těch důsledků, to znamená zbavíme se vlastní měnové politiky, nemusí pro nás být vždycky ta měnová politika Evropské centrální banky v danou chvíli, řekl bych, úplně nejkomfortnější. Takže to v rámci mého mandátu nebude,“ řekl Rusnok v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas.
Jiřího Rusnoka prezident jmenoval do funkce guvernéra do roku 2022.