Ozonová vrstva nad Arktidou rekordně zeslábla. O díru prý zatím nejde
Ozonová vrstva nad Arktidou se rekordně zmenšila. Uvádí to vědecká studie zveřejněná v posledním čísle časopisu Nature. Podle některých expertů byla vrstva chránící zemský povrch před ultrafialovým zářením letos natolik oslabená, že je možné poprvé mluvit o ozonové díře podobné té nad Antarktidou.
„Letos skutečně došlo k abnormálnímu oslabení ozonové vrstvy nad severními polárními oblastmi, v podstatě v rozměru, který jsme ještě nezaznamenali a který už se blížil – co do plochy i co do míry zeslabení vrstvy – ozonové díře, tak jak ji známe z oblasti Antarktidy,“ potvrdil ve vysílání Radiožurnálu Karel Vaníček z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.
Většina odborníků nicméně podle něj ještě nesdílí názor, že by se tento fenomén měl označovat za ozonovou díru.
O zeslabené ozonové vrstvě nad Arktidou mluvil v Odpoledním Radiožurnálu Karel Vaníček z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové
„Přece jenom to zeslabení nad Antarktidou je jev, který je pravidelně, každoročně cyklický, v podstatě od poloviny 80. let, zatímco tento jev, který nastal letos, především v březnu, byl jevem zatím ojedinělým,“ upozornil Vaníček.
Pokud by ale zeslabení ozonové vrstvy nad Arktidou bylo trvalé, mělo by větší dopady na lidskou populaci a ekosystémy, než jaké má ozonová díra nad Antarktidou.
„Musíme si uvědomit, že zatímco ozonová díra nad Antarktidou v podstatě jen okraji zasahuje obydlené oblasti, tak v severních subpolárních oblastech je situace výrazně odlišná. Protože díky klimatickým podmínkám, hlavně vlivu Golfského proudu, je Skandinávie osídlená v podstatě v pásu 60, 70 stupňů severní šířky, což na jižní polokouli takovéto osídlení není.“
„To znamená, že zeslabení ozonové vrstvy v měřítku ozonové díry, tak jak ji známe, by znamenalo značné zvýšení úrovně dodávek ultrafialového záření a s tím by se musela jak populace, která tam žije, tak i ekosystémy vyrovnávat,“ vysvětlil Vaníček.
