Veganská organizace Otevři oči pořádá v Praze smuteční happening, kterým chce upozornit na rizika velkochovů v Česku. Veterinární správa tvrdí, že chov zvířat v Česku probíhá v souladu se zákonem, na jehož novelizaci se mohou podílet i ochranářské organizace.

19:33 2. října 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hnutí Otevři oči tvrdí, že i hospodářská zvířata prožívají bolest, strach nebo stres. Chtějí na to upozornit smutečním průvodem. Jeho cílem je podle organizátorů informovat o alternativách, které plnohodnotně nahradí živočišné produkty a o kterých se málo ví.

„Ve světě už je správně sestavené vegetariánství a veganství bráno jako nejlepší prevence civilizačních nemocí. V Česku je to stále bráno jako hazard se zdravím. Chápeme ale samozřejmě, že ne každý se chce stát ze dne na den vegetariánem, a proto vítáme jakékoli snahy o zlepšení wellfare,“ říká organizátorka shromáždění Tereza Vandrovcová.

Wellfare neboli chovy s volným výběhem pro životní pohodu zvířat jsou zatím známé spíš ze západní Evropy. Vandrovcová tvrdí, že v běžném konvenčním chovu zvířata trpí stresem, a proto se uchylují k agresi či kanibalismu.

Stresové hormony se prý pak projevují na chuti masa a dostávají se do něj prý i antibiotika, která se zvířatům podávají.

S tím ale zásadně nesouhlasí mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Antibiotika se plošně nepodávají. Mohou se podávat pouze z léčebných důvodů, a to se přesně kontroluje. V ochranné lhůtě se už podávat nesmí. A takové maso se nesmí konzumovat,“ vysvětluje. Odmítá i to, že by se snižoval počet veterinárních kontrol ve velkochovech.

Že je kontrol dostatek, si myslí i chovatel a předseda Českomoravské společnosti chovatelů holštýnského skotu Pavel Horák. „Já jsem za loňský rok zažil ve vztahu k wellfaru od státní veterinární zprávy na své farmě pět kontrol. To není zas tak málo, naopak si myslím, že je to až zbytečně moc,“ podotýká Horák. Podle něj se podmínky chovných zvířat za posledních dvacet let výrazně zlepšily, což přiznává i Vandrovcová.

Česká republika je jednou z prvních postkomunistických zemí, kde začal platit zákon na ochranu zvířat proti týrání. „Byl několikrát novelizován. Novelizace se mohou zúčastnit i ochranářské organizace. Například Nadace na ochranu zvířat nebo Společnost pro zvířata. To jsou odborné organizace, kterým opravdu jde o pohodu zvířat,“ uzavírá Josef Duben.

Martina Mašková, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít