Vědci patrně našli sopku, která v polovině 13. století ochladila celý svět. Středověké evropské texty z roku 1258 pojednávají o náhlém ochlazení a nedozrálé úrodě. Viníkem byla podle nové studie mezinárodního týmu vědců sopka Samalas na ostrově Lombok v Indonésii.

13:43 1. října 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Spojit konkrétní sopku s konkrétním výbuchem tak hluboko v minulosti je podle geologa a klimatologa Václava Cílka složité, ale reálné.

„Funguje to většinou tak, že máte vrty do ledovce a v té dané vrstvičce, kterou odpočítáte, protože tam sněží každý rok, ale pak zase někdy ty vrstvičky chybí, najdete sopečný popel. Ten odizolujete a srovnáváte ho se sopečným popelem všech možných známých sopek. Což je docela problém, protože třeba v Indonésii je aktivních sopek dneska okolo 140.“

Výbuch sopky Samalas, který v polovině 13. století ochladil svět, byl podle geologa Cílka zřejmě větší než výbuch další indonéské sopky Krakatau. Následkem toho bylo vymrštěno do atmosféry, a zejména do vyšší atmosféry, velké množství popela.

„Ten popel funguje dvojím způsobem: jednak stíní část slunečního záření a jednak na těch drobných úlomcích popela se sráží voda. Takže to vytváří taková ta nukleační jádra pro deště a jsou pak oblasti, kde častěji prší. To znamená méně slunečního svitu, víc deště a snížená teplota,“ přiblížil následky takto velkého výbuchu Cílek.

Svět v nedávné době zažil sopečné výbuchy, které zastavily leteckou dopravu. A nastat můžou i takové, které by byly srovnatelné se zmíněnou erupcí sopky Samalas. Podle Václava Cílka je to dokonce poměrně reálné. Geolog v této souvislosti zmínil aktivitu islandské sopky Katla. Seizmologové v létě zaznamenali velký počet jejích drobných výbuchů.

V případě podobně velkého výbuchu by podle něj nastal hlavně potravinový problém v důsledku ochlazení klimatu. Teplota by mohla klesnout o 1 až 1,5 stupně Celsia.

„Někdy je to o něco méně, ale víc prší, víc obilí shnije a pak v druhém roce se sníží úroda o deset procent. Ale situace na trhu s potravinami je dneska tak napjatá, že už výpadek 3 nebo 5 procent může znamenat pro globální obchod velký problém,“ uvedl geolog a klimatolog Václav Cílek.

Zvětšit mapu

Ondřej Bouda, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít