Rohanová využila mezery a může zabojovat o Hrad. ‚Já bych ji neakceptoval,‘ říká ústavní právník Wintr
Denise Rohanové vyšla sázka na poslance ČSSD, ANO a KSČM z minulé Sněmovny a ministerstvo ji připustilo k nadcházejícím prezidentským volbám. „Já bych ji neakceptoval. Můj výklad je, že by se měly přijímat jen kandidatury lidí až po vyhlášení voleb,“ řekl pro iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Wintr. Kandidáti mají nyní dva dny na stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Potíže podle Wintra mohou nastat v případě, kdy by Rohanová celé volby vyhrála.
Šéfka České asociace povinných (občanské sdružení zabývající se exekucemi, ochranou dlužníků apod.) se na Hrad vydala neortodoxní cestou, která se nakonec ukázala úspěšnou. Zatímco například Karlovi Divišovi utekla kandidatura o 116 hlasů hlasů občanů, jí stačilo dvacet poslanců z minulé Sněmovny.
Kandidátka na prezidentku Rohanová: šéfka sdružení dlužníků
Číst článek
Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč už před časem uvedl, že resort bude akceptovat i podpisy bývalých zákonodárců v případě, že přihláška byla podána v době, kdy ještě byli ve funkcích. Tento postup například ústavní právník Jan Kysela označil za absurdní.
Ústavní právník Jan Wintr pro iROZHLAS.cz nyní uvedl, že by se podle jeho výkladu volebního zákona měly na ministerstvu vnitra přijímat jen ty kandidatury, které jsou opřené o podpisy poslanců a senátorů, kteří jsou v momentě voleb ve funkci.
PODPISY PRO ROHANOVOU
Denise Rohanové se už na podzim 2021 podepsali poslanci. Šlo například o Jana Hamáčka (ČSSD), Jana Birkeho (ČSSD), Stanislava Grospiče (KSČM), Zdeňka Ondráčka (KSČM) či Barboru Kořanovou (ANO).
„Já bych ji při svém výkladu volebního zákona neakceptoval, nicméně pokud ji ministerstvo akceptovalo, tak jediný, kdo to může napadnout, jsou protikandidáti,“ přibližuje Wintr.
Její volební soupeři teď mají dva dny čas na to, aby podali návrh k Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozhodl, zda je, či není její kandidatura neplatná.
„Spíš ale nečekám, že to některý z nich udělá. Problém by nastal v momentě, kdyby volby vyhrála. Potom může kdokoliv volební stížností napadnout, že vyhrála nezákonně, protože neměla vůbec kandidovat. Ale pokud nevyhraje a nikdo to nenapadne, tak už se s tím nebude dělat nic,“ dodal ústavní právník.
Okolnosti kandidatury
Rohanová na otázku, zda jí přijde fér opírat se o podpisy poslanců, kteří v době voleb budou už rok a čtvrt mimo Sněmovnu, pro iROZHLAS.cz uvedla: „Nepřijde mi to nic proti ničemu. Jestliže mi zákon tento postup umožňuje, tak proč bych ho nevyužila?“
Může se poslanec podepsat více uchazečům o Hrad? Někteří kandidáti využívají mezer v právním výkladu
Číst článek
Rohanová oznámila touhu ucházet se o Hrad v dubnu 2021 s tím, že bude usilovat o občanské podpisy. Letos v únoru pak oznámila zisk potřebných dvaceti poslaneckých podpisů, kterým skončil mandát loni na podzim. Rohanová listinu s jejich podpisy podala už tehdy, přestože ještě tři čtvrtě roku nebyly prezidentské volby oficiálně vyhlášeny.
Šéf kandidátčiny kampaně Martin Legnavský pro iROZHLAS.cz uvedl, že si nechali zpracovat právní rozbor, který jim v tomto postupu dává za pravdu. Podle něj by se nemělo přihlížet k zániku mandátu navrhujících poslanců, ke kterému došlo po podání kandidátní listiny. A že důležité je především to, že byla listina podána v okamžiku existence zákonodárcova mandátu.
Rohanová v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva Kralup nad Vltavou za Úsvit Tomia Okamury, aby o rok později financování partaje veřejně kritizovala. V roce 2017 se taktéž neúspěšně pokoušela dostat do sněmovny na kandidátce strany Referendum o Evropské unii.
