V obci Milonice byl jako protihlukové opatření položen nízkohlučný povrch. Jedná se totiž o velmi vytíženou komunikaci, pár kilometrů severně od Brna. V autě, kterým se k obci blížíme rychlostí 50 kilometrů za hodinu, sedí Vítězslav Křivánek, specialista na hluk v dopravě z Centra dopravního výzkumu.

Na svém klíně měl po celou dobu počítač, na kterém zaznamenával data z vozíku za autem. „Rozdíl mezi nízkohlučným a běžným povrchem byl přibližně tři decibely,“ popisuje výsledky.

„Zde podle celostátního sčítání dopravy projede přibližně 15 tisíc vozidel za den a snížení o tři decibely je, jako kdyby tady místo 15 tisíc vozidel jezdila polovina,“ říká.

Nízkohlučný asfalt je na první pohled hladší než ten klasický. „Je použito kamenivo menší velikosti, zde je to osm milimetrů, zároveň je povrch otevřený. Tím může unikat vzduch, a pneumatika proto nevyzařuje do okolí vyšší hlučnost,“ vysvětluje Křivánek.

U projíždějícího elektroauta však nebyl slyšet žádný akustický rozdíl. Důvodem je, že od rychlosti 40 km/h nezáleží na pohonné jednotce auta.

Nízkohlučný povrch ale rychleji stárne a průměrně po pěti letech je stejně hlučný jako běžný asfalt. „Z toho důvodu se nízkohlučné povrchy dávají jen do kritických míst, jako jsou například Milonice, kde nelze realizovat protihlukové stěny,“ objasňuje Křivánek.

Zdravotní dopady

Protihlukové stěny se totiž do obce nevejdou. Domy tady stojí hned u silnice. A podle Strategického hlukového mapování na fasády milonických domů doléhalo v roce 2017 přes 75 decibelů. Po položení nízkohlučného povrchu před dvěma lety by to mělo být o tři nebo čtyři decibely méně.

Jak ale upozorňuje Leoš Pelikán z Centra dopravního výzkumu, Světová zdravotnická organizace silně doporučuje udržovat hladinu hluku z vozovek pod 53 decibely. „50 decibelů je tichá pračka, ale je potřeba vzít v úvahu, že bychom těmto zvukům museli být vystaveni po celou dobu,“ říká.

„Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje poruchy spánku, kardiovaskulární onemocnění a také poruchy metabolismu. Nejnáchylnější potom jsou na nadměrný hluk děti, u kterých navíc ještě může nadměrný hluk způsobovat poruchy kognitivních funkcí,“ upozorňuje Pelikán.

Hluk ze silnic komplikuje život lidem nejen tady v jihomoravských Milonicích, ale především ve velkých městech. Podle limitů WHO je v České republice nadměrnému hluku vystaveno zhruba jeden a půl až dva miliony osob.

Nejde ale zdaleka jen o český problém. Podle Evropské agentury pro životní prostředí právě hluk ze silniční dopravy ohrožuje zdraví více než pětiny obyvatel Evropské unie, tedy přes sto milionů lidí.

Michal Šafařík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít