České sjezdovky opět podražily. ‚Ruku v ruce by s tím měl jít i nárůst kvality,‘ říká ekonom Bureš

České hory nabízí slušné lyžařské podmínky. Hoteliéři a provozovatelé si tak na nezájem stěžovat nemohou. Zákazníky ale nemile překvapují ceny, které zase o kousek poskočily výše. „V průměru od roku 2019 šly ceny nahoru zhruba o 75 procent, což je poměrně ostrý nárůst,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Řečí peněz Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vrchol Javorové skály, na jejímž svahu se sjezdovka nachází, je ve výšce 723 metrů nad mořem

Vrchol Javorové skály, na jejímž svahu se sjezdovka nachází, je ve výšce 723 metrů nad mořem | Zdroj: Ski Areál Monínec

České hory v letošním roce nabízí velmi slušné lyžařské podmínky, napomohlo tomu mrazivé počasí, ale také infrastruktura umělého zasněžování, do které v posledních letech provozovatelé lyžařských středisek investovali. Podle průzkumu agentury CzechTourism si na českých horách letošní dovolenou užívá až polovina Čechů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz o zdražování cen v českých skiareálech, hostem je hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš

Počtem lanovek, délkou sjezdových tratí, ani jejich obtížností se české areály nikdy nemohly těm alpským rovnat. Jejich výhodou byla hlavně blízkost a výrazně nižší cena. Kvůli rychlejšímu zdražování v Česku než v Rakousku se ale teď ceny přiblížily, potvrzuje ekonom.

Například v Herlíkovicích stále můžete celý den lyžovat za méně než tisíc korun, na Klínovci za 1150 korun. Nejznámější české zimní středisko Špindlerův Mlýn si už ale řekne o 1690 korun na den.

Výrazně podle Eurostatu vzrostly také ceny služeb, pohostinství a ubytování v porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019. Ekonom Bureš upozorňuje, že po pandemii rostly ceny v restauracích a kavárnách po celé republice.

„Na horách šly od roku 2019 ceny nahoru zhruba o 75 procent. V Evropské unii to bylo v průměru zhruba o 30 procent,“ zdůrazňuje.

Jan Bureš, ekonom | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

„Podle ekonomické teorie nejde o nic úplně mimořádného. V zemích, které jsou teoreticky o něco chudší, ke kterým se pořád ještě trochu počítáme, je běžné, že služby v čase zdražují o něco více než ve vyspělejších lokalitách. A zdražují také z nižší startovací základny. To je relativně přirozený proces,“ vysvětluje Bureš a apeluje:

„Ruku v ruce s tím by měl ale jít i nárůst kvality, aby to byli schopni spotřebitelé akceptovat. Zda k tomu u nás došlo, si musí spotřebitelé zodpovědět sami.“

Letní vs. zimní sezóna

Areály zatím hlásí úspěšnou zimní sezónu a na české hory míří i cizinci, například Němci. Ekonom Bureš ale připomíná, že letošní úspěch areálů je do jisté míry dán počasím a z meziročního pohledu tak nelze dělat silné závěry.

Ze služeb, jako je právě pobyt na horách, se tak stává luxus, který si ne každý může dovolit.

Vlekaři a majitelé penzionů v Jeseníkách zažívají ‚zlatý týden‘. Těží z jarních prázdnin

Číst článek

„Myslím si, že těžko asi budeme porovnávat české hory s Rakouskem nebo Itálií z hlediska soutěže o, řekněme, lyžařskou turistiku. Na druhou stranu, například v Rakousku panuje poměrně velký optimismus ohledně horské turistiky v létě,“ nastiňuje ekonom.

„Značná část Evropy bude čím dál tím více zatížena v průběhu léta naprosto nesnesitelnými teplotami. V tomto Rakousko vidí určitou příležitost. Myslím si, že to může být příležitost i pro české hory. Velká část české turistiky souvisí s návštěvou měst a kulturních památek,“ přibližuje Bureš.

Odpovídá nárůst cen v českých areálech i nárůstu kvality? A jaké jsou výhody a nevýhody cestovního ruchu pro ekonomiku? Poslechněte si celý pořad Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.

Václav Pešička, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme