Karviná jako Dubaj střední Evropy? ‚Moře už máme,‘ usmívá se Sikora
„Hodně jsme jezdili do Porýní v Německu, v okolí Düsseldorfu, kde je postuhelná krajina. Nedávno jsme byli ve městě Lodž, které taky pracuje s brownfieldy a velkou revitalizací. Takže i Poláci jsou velkou inspirací,“ říká Michael Sikora ze spolku Dokořán, který se už 20 let snaží revitalizovat bývalou hornickou oblast Karviné. Jak se žije ve městě, které obsazuje spodní příčky žebříčků kvality života? A jak se dá zabránit odlivu mladých lidí?
Jak se díváte na budování nové infrastruktury v regionech? Přece ta infrastruktura už vybudovaná je, ale může se nám zdát, že zůstává prázdná, že upadá, že chátrá.
Je to tak. Karviná nebo i okolí Karviné mělo samozřejmě vybudovanou infrastrukturu hlavně vůči těžkému průmyslu. To znamená, že infrastruktury tam je hodně – samozřejmě spousta z ní chátrá poté, co některé z dolů byly zavřeny, je tam spousta brownfieldů.
Pracujeme s mladými lidmi a snažíme se zabránit jejich odlivu pryč. Naší snahou je vytvořit v Karviné podhoubí, aby měli podporu, kdyby se chtěli vrhnout do vlastního byznysu, říká Michael Sikora ze spolku Dokořán
Problém je, že některé doly si nesou svoji kontaminaci, ale ta se dá řešit. Navíc máme teď několik strategických projektů v kraji, zároveň sem tečou peníze z fondu EU, který je přesně na tyto účely zřízen.
Myslím si, že na této struktuře se dá dobře stavět. A je to nejenom infrastruktura volnočasová, se kterou pracujeme my, ale je to infrastruktura průmyslová, která se dá využít, a jde jenom o to ji využít správně.
Jak se na vás dívají, když někomu řeknete: „Přijeďte k nám na dovolenou. Protože tam máme třeba i to Karvinské moře“? Jaká je reakce?
Používám teď už takovou svoji prodejní frázi Karvinska. Udělal jsem si z Karviné riviéru, takže říkám karvinská riviéra. Je pravda, že tam to moře máme. Je to pozůstatek důlní těžby, kdy se jedna z proláklin, které vznikly, zaplavila vodou a vytvořila poměrně velkou vodní plochu, která už je dneska využívaná i jako plážový resort. Jezdí tam i spousta Poláků, o kterých jsem mluvil, ale samozřejmě i místní.
„Když nakonec přijedou, tak jsou absolutně překvapeni, uneseni“
Když lidem nabízím, jestli by nepřijeli do Karviné na výlet, tak samozřejmě ta první myšlenka, pokud tam zatím nebyli nebo nejsou z Karvinska, je, jestli jsem normální, proč je lákám do nejhoršího města v republice. (směje se) Letos jsme, myslím, třetí nebo čtvrtí od konce.
Ale když nakonec přijedou – a už jsem zval spoustu lidí z Prahy, třeba kolegů z bývalé práce –, tak jsou absolutně překvapeni, uneseni. Moje snaha je tam ty lidi reálně dostat, místa tam jsou zajímavá. Samozřejmě jsou tam i vyloučené lokality, ale jsou tam velmi zajímavé atrakce, a to ať už pohornická krajina – to znamená ty věci, které vznikly po důlní těžbě a teď už jsou revitalizované –, nebo i historické centrum.
Rozjíždějí se tam podniky. Gastroturistika je dneska velmi populární a myslím, že za posledních pět let u nás vznikly tři až čtyři podniky, které pracují s jistou vyšší gastronomií, už tam nejsou jenom hospody.
Takže se teď snažím lidem, které znám, prodávat a ukazovat Karvinou. I návaznost Polska, turismus v Polsku velmi roste. Kraj zároveň ještě zprovoznil tzv. Technotrasu, což je taky jedna z velkých atrakcí po celém Ostravsku.
Ve Vratislavicích nad Nisou si můžete zkusit pilotovat dopravní letadlo i bojovou stíhačku
Číst článek
Kdybychom se podívali do zahraničí, kde se transformace uhelného regionu povedla, kde hledáte inspiraci nebo jste si tu inspiraci přímo vzal?
Jedním z projektů, který mi teď zabírá nejvíc času, je strategický projekt kraje, což je revitalizace bývalého dolu Gabriela na tzv. POHO Park, volnočasový areál. Hodně jsme jezdili do Porýní v Německu, v okolí Düsseldorfu, kde je taky postuhelná krajina. Oni to řešili už deset let před námi, kdy vytvářeli útlum dolů.
Zde je areál tzv. zollvereinu, což je taky bývalý důl, který byl revitalizovaný na volnočasový areál a který má muzeum a pořádají se tam i různé akce, je tam inkubátor pro start-upy a podobně. Toto je zrovna místo, kam jezdím nabírat inspiraci, abychom věděli, jak to ti Němci vlastně už udělali.
Ale na druhé straně v Polsku už se pracuje se spoustou revitalizovaných industriálních památek, ať už to jsou Katovice, Krakov. Nedávno jsme byli v městě Lodž, které také pracuje s brownfieldy a velkou revitalizací. Takže i Poláci jsou velkou inspirací.
Karvinská riviéra
Kde vidíte Karvinou třeba za deset nebo dvacet let?
Mým snem je, že to bude opravdu karvinská riviéra – někdy tomu říkám nadneseně Dubaj střední Evropy, která bude nabízet spoustu služeb.
Jednak tam bude samozřejmě rozvinuté malé a střední podnikání, což si myslím, že je možná i generační situace. Tím přechodem mentality od velkého zaměstnavatele, který u nás dlouhé roky byl, vybudit v lidech takovou tu podnikavost, aby zakládali podniky a nebáli se to zkoušet.
Špindlerův Mlýn se pustí do oprav sto let starého Bílého mostu. Přes léto bude uzavřen, říká starosta
Číst článek
Jste předsedou předsednictva a výkonným ředitelem POHO Parku Gabriela, což je klíčový projekt pro turismus okolo šikmého kostela a také bývalého dolu Gabriela. Kdy to bude podle vašich představ? Někde jsem četla, že v roce 2027 by se mohlo projít branou do pohornické krajiny Karvinska.
Je to tak. POHO Park Gabriela je jeden ze strategických projektů kraje. Samozřejmě necílí na sociální a ekonomické otázky, ale je to spíše taková identitární a kulturní akce, která je ale za mě taky velmi důležitá pro turismus a další návazné věci.
Probíhají přípravy, teď jsme ve fázi, kdy je harmonogram otevření někdy kolem roku 2027. Samozřejmě víme, jak je to se stavebními zakázkami. Může se stát, že tam bude nějaké prodloužení, ale říkáme, že přelom 2027 a 2028 je období otevření.
Jak často se obměňuje členská základna spolku Dokořán? Bude POHO Park Gabriela odkazovat na hornickou minulost města? A jaký potenciál může mít Karviná v rámci celé České republiky? Poslechněte si rozhovor.