Když se z nenávisti stane zábava.
Influenceři vydělávají na ‚hejtu‘, téma manosféry v popkultuře chybí

Reakční videa, motivační řeči i merch se zbraní. Tvůrci jako Sibiřan nebo Adam Kajumi se otevřeně k manosféře nehlásí, ale svou tvorbou ji živí. Právě v zábavě, která zesměšňuje ženy nebo glorifikuje sílu a bohatství, začíná cesta, která mnohé muže vede do světa manosféry. Misogynní postoje schovávají za vtip nebo „jen názor“. Server iROZHLAS.cz v sérii Do hlubin manosféry popisuje, jak snadné je tomuto obsahu propadnout a na koho cílí.

Praha 26. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Text obsahuje výrazy z nenávistného online prostředí, jejichž zveřejnění ale považujeme pro ilustraci za důležité.

Muž, který na internetu vystupuje výhradně v černé lyžařské kukle a pod přezdívkou Sibiřan, má na svém youtubovém kanálu více než 300 tisíc odběratelů.

„Tehdy mi Sibiřan přišel zajímavý,“ popisuje Jan Doseděl. Myslí tím období, ve kterém si sám prošel manosférou, stejně jako Petr, který svou zkušenost popsal v prvním článku série.

„Nakumulují se ve vás různé věci, pak přijdete k manosféře a red pillu a ono je to skvělé, potvrzuje to vaše vidění světa a dává vám to smysl. Zažíváte obrovský pocit sounáležitosti, když někdo říká: Chlape, tohle se děje nám všem ostatním a teď tě z toho vyvedeme. Vezmi si tu červenou pilulku a my tě naučíme, jak s těma ženskýma, najednou budeš vnímán jako ten chlap, za kterýho tě v dětství neměli,“ vypráví Doseděl.

Sibiřan se k manosféře otevřeně nehlásí, ale jeho rétorika je s ní velmi úzce provázaná. Hlavní obsah jeho kanálu tvoří tzv. reakční videa, oblíbený formát na youtube, ve kterých sleduje obsah někoho jiného a následně ho komentuje.

„Až postupem času jsem přišel na to, že mi vlastně podsouvá různé formy nenávisti,“ přiznává Doseděl, kterému se časem podařilo manosféru zcela opustit.

„Hlavní problém spočívá v tom, že šíření nenávisti zde probíhá skrze entertainment. Je to podané jako zábava, jako něco neškodného. Tvůrci za to nenesou prakticky žádnou zodpovědnost,“ upozorňuje.

Nenávist vůči ženám

„Jsi plnoletá č**ka v cizí zemi, která říká, že chlap má platit celej byt? To jsi neschopný člověk. Jakto, že tady jsou vysokoškoláci, co to zvládaj, ty p**o? To na ní prostě vidíš, že jde na zbohatlíky,“ útočí Sibiřan ve videu s názvem Sesterstvo hloupých šlajsek na dvojici mladých žen, které si spolu povídají ve čtyřminutovém videu na tiktoku.

Ženy jsou předmětem drtivé většiny jeho reakcí. Z patnácti videí vydaných v červenci se třináct týká žen.

Ve svých videích Sibiřan prezentuje genderové stereotypy, útočí na feminismus nebo hodnotí vzhled. „Sibiřan říká ženám, že jsou šlajsky, pokud měly třeba vysoký body count (počet sexuálních partnerů, pozn. red.). Je z toho cítit to, že ona si užívala, to přece nesmí. Stejně tak jsou očerňovány ženy, které mají OnlyFans,“ popisuje Doseděl.

Na nenávisti je záměrně postavený také celý Sibiřanův obchodní model. Na svém e-shopu prodává oblečení s velkými nápisy HATER a na doprovodných fotografiích pózuje třeba se zbraní.

Sibiřanův obsah není omezený věkem a může ho sledovat kdokoliv. U některých z jeho starších videí je v popisku dokonce možné najít spojení jako „family friendly podcast pg educational“, tedy rodinný, vzdělávací a dětem přístupný podcast: zřejmě aby tím cíleně pomohl algoritmu dostat svá videa k větší skupině potenciálních diváků.

Právě zaměření na dospívající a děti je v tomto ohledu rizikové. Vlivem algoritmů se nenávistný a extrémní obsah dostává k mladým lidem během několika minut od vytvoření profilu na sociálních sítích, jak ukázal výzkum Dublinské univerzity. A mnohdy právě tato videa, která v divákovi budují frustraci a vztek, slouží jako vstupenka do světa manosféry.

‚Líbivá směs misogynie a agrese'

Sibiřanova videa obsahují řadu motivů, které jsou pro manosféru běžné. „Většina holek v dnešní době dává na internet svoje tělo, aby ovlivnila zoufalce a ti si koupili její ‚ofíček‘ (obsah z OnlyFans),“ stěžuje si s tím, že je „tento svět pro muže nespravedlivý a nerovný“.

Mimo jiné se ve videích projevuje i posedlost kontrolou nad ženskou sexualitou nebo bagatelizace nesouhlasu. „Viděl jsem to hodněkrát, že žena chtěla sex, a pak zpětně si ale uvědomila, že to nechtěla. Retrospektivně si vzpomenout je ale úplně to samé, jako kdybych já půjčil kámošovi deset tisíc, pak si vzpomněl, že jsem nechtěl a řekl, že mě tedy okradl … Poukazuju na problémy, které to má, většinou ze strany feministek,“ naznačuje Sibiřan ve videu, kde rozebírá autorskou dvojici podcastu Vyhonit ďábla.

V jiném videu, kde reaguje na stejnou dvojici, si video pozastaví a přiblíží ho na odhalené lýtko jedné z nich. „Borka zazimovala v září! Je mi nevolno,“ pohoršuje se nad tím, že žena nemá hladce oholené nohy.

Autorky podcastu Zuzana Kašparová a Terézia Ferjančeková byly po určitou dobu Sibiřanovým oblíbeným cílem. Natočil na ně několik reakcí, ve kterých o nich mluví jako o „zničených a hloupých feministkách“. Tato videa nasbírala desítky až stovky tisíc zhlédnutí.

„Sibiřan evidentně chce, aby se ženy chovaly podle jeho očekávání jako ‚správné ženy‘. Nelíbí se mu, když vydělávají jako sexuální pracovnice na OnlyFans, stejně tak se mu ale nelíbí, když např. mají krátké vlasy nebo chlupy na nohou,“ vysvětluje Ferjančeková.

„Zesiluje a utvrzuje tím tlak na reprezentaci ženského těla ve společnosti, navíc to ale dělá extrémně nenávistným způsobem a tím pádem dává zelenou jeho sledujícím, aby byli nenávistní dál,“ dodává.

„Mně připadá zajímavé, jak Sibiřan operuje s tzv. selským rozumem, který mu podle něj umožňuje mít ty jediné správné odpovědi na vše. Má rozhodně dar, kdy umí své výroky zformulovat stručně, stravitelně a zábavně pro široké publikum,“ doplňuje Kašparová.

Naráží tím na to, že Sibiřan ve většině videí opírá své argumenty o vlastní zkušenosti. „To na ní vidíš, že jde na ty zbohatlíky, sorry, to na ní vidíš. Často mi říkají, že jsem misogyn, sexista, ale nikdy mi neřekli, že jsem lhář,“ tvrdí například v již zmíněném videu Sesterstvo hloupých šlajsek.

„Samozřejmě, že se mu občas podaří vtip nebo okomentuje něco relevantním způsobem. Bohužel se ale většinou poučeně jenom tváří a jeho slova jsou často dost náhodná a líbivá směs misogynie a agrese, jak je známe od klasického šikanátora ze střední školy,“ pokračuje Kašparová.

„Jeho osvícené a moralizující výpady proti ‚zvráceným‘ ženám na internetu jsou jenom bulvárek a přiživování se na druhých. Některé reakční kanály si to alespoň dokáží přiznat,“ uzavírá.

Okaté chvástání

„S manosférou dál souvisí ještě takové až okaté chvástání,“ podotýká Jan Doseděl. „Když se to dělá opatrně, může se to schovat za takový seberozvoj. Dělá to tak třeba Adam Kajumi.“

Influencer Adam Kajumi se v posledních měsících dostal do popředí zájmu médií v souvislosti se zjištěním, že prostřednictvím své firmy vykořisťuje mladé ženy, které tvoří obsah na již zmíněné platformě OnlyFans.

Na youtubové scéně působí více než 10 let. Pozornost upoutal třeba pokusy o hudební kariéru nebo účastí v influencerské reality show LikeHouse. V posledních několika měsících se ale jím vytvářený obsah kompletně proměnil.

„Prý, že bohatí lidé jsou zlí“ nazval video na tiktoku, ve kterém na ulici dvojici seniorů ukazuje modré lamborghini. Ve svých dalších videích dává na odiv bohatství, ženy a rychlá auta. Následně tvrdí, že k podobnému úspěchu může pomoct jeho online mentoring, který nabízí za zhruba 1500 korun za měsíc.

Zatímco Sibiřan staví svůj obsah na výsměchu a urážkách, u Adama Kajumiho se rétorika manosféry objevuje ve formě motivačního byznysu.

„V dnešní době na internetu můžeš vydělat stovky milionů. Minimálně na první rok se ale musíš absolutně zavřít. Žádný holky, žádný kámarádi, žádný párty, nic, jenom fokus na jednu jedinou věc,“ tvrdí.

Stejně jako Sibiřan, ani Kajumi o svém obsahu otevřeně netvrdí, že by ho bylo možné zařadit do „manosféry“. Potvrzuje tak, že je obtížné ji jasně vymezit, protože většina tvůrců se do ní sama neřadí.

Ani jeden z influencerů, Sibiřan a Adam Kajumi, na nabídku prostoru pro vyjádření v článku nereagovali.

O hvězdách víš h*vn*

„To téma je důležité otevírat a mluvit o něm. Říkat mladým i dospělým: tohle tady je, vaše děti to nejspíš konzumují, Otevřete to s nimi, bavte se s nimi o tom,“ radí spisovatel Petr Hanel.

„Sám jsem manosféru začal poprvé vnímat někdy v roce 2017, v době, kdy se do veřejného prostoru dostalo téma MeToo. Reakce řady chlapů byla taková, že říkali něco ve stylu, že teď už ani nemůžeme oslovovat ženy v hospodách,“ popisuje.

„První, co mě napadlo, bylo, že jestli jsou z toho tak zmatení dospělí chlapi, kteří už mají nějaké zkušenosti a přesto do manosféry spadli, tak jak zmatení musí být náctiletí, kteří zkušenosti teprve sbírají?“

Hanel loni vydal svůj debutový young adult román s názvem O hvězdách víš h*vn*. Kniha je psaná z pohledu dospívajícího chlapce, který prohlubuje své přátelství a vztah s dívkou, která se mu zalíbila v autobusu.

Právě manosféra sehrává v Hanelově na první pohled romantickém příběhu pro náctileté zásadní roli. Když hlavní hrdina Marek zažije u Val, dívky z autobusu, neúspěch, propadne se v příběhu vlivem algoritmů do králičí nory manosféry, podobně, jako to popsal třeba Petr v prvním článku.

Hanel je jedním z prvních, ne-li úplně první, kdo v Česku manosféru podobným způsobem do prózy zahrnul. Během čtení vidí čtenář prakticky Markovi do hlavy a může pozorovat, jak se mu postupem času zcela proměňuje myšlení.

‚Bublá jako dezinformace'

„Zajímavé je, že když lidé píšou výčet témat, o čem ta kniha je, objevuje se spousta věcí, ale málokdo zmíní vliv manosféry, i když tam sehrává zásadní roli. Tím nechci útočit na vnímavost čtenářů, ale jen poukázat na to, že je o tomto tématu nedostatečné povědomí. Podle mě to je přitom něco, co ve společnosti bublá a hrozí, že bouchne, stejně jako se to stalo s dezinformacemi,“ upozorňuje.

Sám Hanel popisuje, že má s manosférou vlastní zkušenosti. Po rozpadu dlouholetého vztahu ve 25 letech začal znovu randit a zažíval neúspěch. „A tehdy byl u Krause někdo, kdo říkal, že napsal knížku o tom, jak randit. Tak jsem si řekl, že si to přečtu a uvidím. Bylo to pro mě první setkání s takovým „guruem“.“

„Důležité je podotknout, že část toho, co oni říkají, vlastně funguje. Pracuj na sobě, věnuj se seberozvoji a tak dál, to na začátku opravdu může nějak člověku pomoct. Jenže postupně se tam začnou podsouvat ty toxické věci.“

„Vybavuji si rady, jako že když odněkud odcházíte, máš jít před tou holkou a ukázat, že vlastně nemáš zájem. Že nesmíš být ten hodný kluk,“ vzpomíná Hanel. Vztahovým radám, které udělují tvůrci obsahu manosféry, se bude detailně věnovat čtvrtý díl série.

Dnešní Aragorn

Podle Hanela je důležité o manosféře mluvit, psát o ní a rozšiřovat povědomí. Zároveň ale upozorňuje na význam pozitivních mužských vzorů. „V tomto ohledu jsou hodně důležití i filmoví nebo knižní hrdinové,“ říká.

„Dnes tu jejich pozici do určité míry přebrali právě influenceři,“ poukazuje na popularitu tvůrců jako je právě Sibiřan nebo Adam Kajumi.

„Ještě před rozmachem sociálních sítí ale tato role musela projít přes nějaký filtr – tím mohla být popkultura nebo samotný výrobní proces. To v době sociálních sítí úplně padlo, protože když to přeženu, najednou k tomu být vzorem stačilo pomalovat si obličej Nutellou. Aniž bych to teď myslel špatně vůči Gogovi (slovenskému youtuberovi GoGoManTV, pozn. red.).“

Pro Hanela osobně je možná nejlepším vzorem maskulinity postava Aragorna ze série Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena. „Nemůžeš zpochybnit jeho odvahu nebo ochotu postavit se za své blízké. Přitom je ale citlivý a nebojí se uronit slzy nebo dát najevo své emoce a ukázat věrnost své ženě.“

Chlapci v mladém věku hledají sami sebe a pozitivní mužské vzory často nemají, podotýká Jan Doseděl. „Může to být otec, ale může to být i děda, strýc, učitel, v zásadě kdokoliv. Manosféra často tlačí myšlenku, že za krizi mužství mohou matky samoživitelky, že svobodné matky vychovávají slabé kluky a že slabí muži vedou ke slabé společnosti a výsledkem je pak chudoba. Je tam vidět opět myšlenka, že společnost určuje muž a jeho síla.“

„Plyne to z pohledu, že chlap je silnej budovatel společnosti, že musí být hrdina, protože tradiční maskulinita nepřipouští žádný jiný projev mužství, jinak je to slabý muž, kterého ženy nechtějí a nic nedokáže,“ uzavírá.

Nenávistné komentáře a okázalé chvástání jsou spíš okrajem manosféry. Další díly se zaměří na byznys modely, které z ní profitují, na vztahové manipulace red pill ideologie a na to, jak s tím může souviset přehlížené duševní zdraví mužů. 

Miroslav Harant

Související témata: Do hlubin manosféry, Sibiřan, manosféra, Adam Kajumi, radikalizace, nenávist, influenceři, youtuber, YouTube, videa, misogynie, muži, feminismus