Američtí indiáni před 1400 lety kombinovali tabák s výtažky ze škumpy
Z výzkumu zbytků obsahu severoamerické fajfky staré 1400 let plyne, že původní obyvatelé západního pobřeží Spojených států kouřili výtažky ze škumpy, keře severoamerického původu. Mísili je nejspíš s různými druhy tabáku.
Studie kuřiva původních obyvatel Ameriky byla náročná i pro vědecký tým, který předpokládané ingredience testoval osobně. Na starých i novějších hliněných fajfkách vědci ověřili, že si indiáni oblíbili škumpu – pestrobarevný keř s červenými peckovicemi, známý už i z evropských parků.
Poslechněte si Laboratoř Martiny Maškové o staré fajfce, původu trnů a úsporách energie v rostlinách
Kombinovali ji s různými druhy tabáku. Jeden pocházel dokonce z východního pobřeží, což svědčí o čilém obchodu napříč Amerikou.
Hliněná fajfka
Vědci udělali z historické fajfky výluh a jeho obsah vyčetli z analýzy na chromatografu. Aby ověřili, co jim vyšlo, rozhodli se podrobit kuřáckému experimentu sami – chtěli vědět, jak se budou chovat extrakty z takto vytipovaných rostlin v nově zakoupené hliněné fajfce.
OBRAZEM: Malá historie reklamy na cigarety a zákazu kouření. Snaha o omezení sahá do 16. století
Číst článek
Výsledek studie zveřejněné v odborném časopise Frontiers in Molecular Biosciences napovídá, že kuřácký repertoár dávných indiánů byl enormní. „Zkoušeli kouřit jakousi vřesovcovitou rostlinu z listí, kůru dřínu a čtyři druhy tabáku – tabák klasický, dále takzvaný tabák kojotí, indiánský nebo aztécký,“ vyjmenovává rostlinná fyzioložka Fatima Cvrčková.
Jak dodává, ze škumpy původní obyvatelé západního amerického pobřeží používali nikoliv listí čerstvé, ale červené listí podzimní, které už možná prošlo fermentací. „Zkoušeli dokonce jehličí z tisu,“ podotýká vědkyně. Většina částí této dřeviny je totiž jedovatá.
Chuť a vůně
Za nejzajímavější kuřivo indiánských kmenů ze západního pobřeží USA bioložka označuje kombinaci tabáku a škumpy. Škumpa totiž podle ní nemá známé psychoaktivní látky. „Asi ji kouřili pro její chuť a vůni,“ domnívá se bioložka.
Vědci také pracují s hypotézou, že škumpa mohla být posvátná rostlina anebo že kouření se používalo k náboženským obřadům nebo k jiným slavnostním příležitostem. „Náboženstvím to tam bylo silně protkáno,” podotýká fytopatoložka Aneta Lukačevičová.
Je možné, že fajfku používali příslušníci kmene Nez Perce, pro něž byly, jak název naznačuje, typické propíchnuté nosy a o jejichž vzdoru vůči armádní přesile, která je v roce 1877 vyháněla z jejich území, se učí frekventanti slavné vojenské školy West Point.
On this day in 1877, Chief Joseph routed the U.S. Army in the first battle of the Nez Perce War, killing 34 American soldiers under the command of Union Civil War heroes on a campaign of oppression to forcibly remove the Nez Perce from their ancestral land on the Columbia Plateau
15:15 – 17. 06. 2020
Evropští kolonizátoři, kteří do Ameriky přijížděli v 16. a 17. století, zřejmě část kuřiva od původních obyvatel převzali. Například aztécký tabák, odborným názvem tabák selský (Nicotiana rustica), se tak dostal do Evropy.
„U nás je známější jako machorka,“ připomíná Fatima Cvrčková. Další kuřivo na naše území přišlo z Orientu.
Zdomácnělý tabák
Tabák mohl být tenkrát součástí indiánských zahrádek, ale také se dobře sbíral. „Myslím, že to byla kombinace obojího,“ říká Aneta Lukačevičová. Výhodou pro sběrače byly nápadné tobolky.
„Zajímavé by bylo podívat se, jestli jsou tam nějaké indicie, zda tabák domestikovali,“ uvažuje Fatima Cvrčková.
Otázkou zůstává, co kouřily ve stejné doby kmeny na našem území, zřejmě to byli především Germáni. Podle vědkyň by to mohlo být konopí, zvláště ale chmel. „V naší přírodě je řada rostlinných druhů, které se dají kouřit, jako je chmel, hřebíčkovec nebo medvědice lékařská,“ dodává Lukačevičová.
Poslechněte si Laboratoř Martiny Maškové s bioložkami Fatimou Cvrčkovou a Anetou Lukačevičovou o fajfce staré 1400 let, o původu trnů a o tom, jak rostliny hospodaří s energií ze slunečního světla.
