Když jsme se v srpnu 68 vrátili z chaty, jely proti nám tanky, vzpomíná spisovatel Fíla
Režisér, scenárista a spisovatel Ivan Fíla minulý rok vydal román o životě Františka Kriegla s titulem Muž, který stál v cestě. Kriegel, který v srpnu 1968 nepodepsal Moskevský protokol a později se stal signatářem a mluvčím Charty 77, za svá rozhodnutí zaplatil. Fílu osud interbrigadisty silně zasáhl. Příběh knihy postavil na konfrontaci Františka Kriegela a Gustáva Husáka.
„Předtím se dobře znali a historici mi potvrdí, že Husák byl v dubnu 1968 největší reformista. Větší než Dubček. Po svém desetiletém žaláři byl zcela zapomenutý a přišel z neznáma,“ objasňuje Fíla Gusákův vývoj.
Postava normalizátora a pozdějšího prezidenta ale nebyla tou, kterou by považoval za nejzápornější. „Nejodpornější byli podle mě Biľak a Indra se zvacím dopisem a jejich jednáním na zasedání ÚV KSČ v noci z 20. na 21. srpna,“ komentuje.
V době okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy bylo Ivanu Fílovi 11 let.
„Mám v hlavě obrázek, který nikdy nezapomenu. Měli jsme chatu na Točné a když jsme se z ní vrátili a šli s maminkou přes most směrem k Národnímu divadlu, proti nám jely tanky,“ otevírá téma.
„V jedenácti letech ty věci vnímáte jinak, ale ve chvíli, kdy je vám víc a chcete studovat na FAMU, tak jste konfrontováni s politickou situací,“ pokračuje.
V Československu se ale dlouho nezdržel, v roce 1977 totiž emigroval.
Poslechněte si celý rozhovor se středeční Osobností Plus.
