Řada křiklavých případů v některých obdobích i samotné komunisty přivedla k rozhodnutí, že je třeba napravit alespoň něco. Procesy nazývané „rehabilitační“ měly pojmenovat nespravedlnosti.
Otevřelo pouze pro pozvané hosty, kterých bylo podle Roberta Mary zhruba 50 tisíc a šlo z většiny o politicky exponované osoby nebo rodinné příslušníky zúčastněných na výstavbě.
Odchod Alexandra Dubčeka a nástup Gustáva Husáka znamenal definitivní tečku za pokusem o uvolnění poměrů v zemi. Místo toho se Československo naplno vrhlo do takzvané „normalizace“.
Husák, od jehož narození uplynulo ve středu 111 let a který byl představitelem tvrdé linie komunistického režimu v Československu, je pohřben ve svém rodišti, v bratislavské čtvrti Dúbravka.
Štrougal měl stanout před soudem kvůli podílu na zabíjení lidí na československých hranicích v době komunistického režimu. Státní zástupce ale stíhání loni zastavil pro zdravotní důvody.
Ludvík Svoboda byl mezi lidmi populární. Měl pověst statečného vojáka a generála, který bojoval proti nacistům. Z podporovatele reformních snah se ale dostal na „druhou“ stranu.
Gustáv Husák tajil své zdravotní problémy i před svým nejbližším okolím, kdežto o nemocech Ludvíka Svobody vycházely referáty na stránkách Rudého Práva.
49:52
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas|Historie|Příběhy 20. století
V roce 1970 poslal královéhradecký soud do vězení tři mladíky: Jeníka, Doubka a Dolenského. Nejvíc dostal čtyřiadvacetiletý Miroslav Jeník – deset měsíců.
28. října se obalil térovým papírem a zapálil. Za dva dny v nemocnici zemřel, připomíná současný šéf vsetínského archívu Tomáš Baletka. Bohumilovi Peroutkovi byl v době upálení 43 let.
„Mám v hlavě obrázek, který nikdy nezapomenu. Měli jsme chatu na Točné a když jsme se z ní vrátili a šli s maminkou přes most směrem k Národnímu divadlu, proti nám jely tanky,“ popisuje Fíla.
Od okupace uplynulo téměř sedm měsíců, přesto byl v čele KSČ živoucí symbol pražského jara Alexander Dubček. Sovětské vedení se ho chtělo zbavit a impulzem pro výměnu za Gustáva Husáka se stal hokej.
Jen těsně se do první desítky slovenských osobností nedostal parašutista Jozef Gabčík. V první dvacítce se objevili také loni zavražděný novinář Ján Kuciak a bývalý premiér Vladimír Mečiar.
Battěk, Dienstbier, Hájek, Havel a další čtyři českoslovenští disidenti před 30 lety posnídali s tehdejším francouzský prezidentem Francoisem Mitterandem.
Normalizátor i reformátor, charismatický tribun lidu i plamenný obhájce slovenských národních zájmů. Osobnost Gustáva Husáka představuje biografie historika Michala Macháčka.
Smutně proslulou postavou roku 1968 je Husák, pozdější komunistický prezident Československa. Ještě v dubnu před invazí byl řadovým členem komunistické strany a zastával proreformní názory.
Před více než 105 lety, 10. ledna 1913, se v Uherském království kousek od Prešpurku narodil Gustáv Husák. Tvrdý muž, který vydržel mučení v komunistickém vězení, kam ho uvrhli jeho soudruzi.
Téměř patnáct let setrval v prezidentském úřadu Gustáv Husák. Poslanci ho zvolili třikrát po sobě, pokaždé jednomyslně. Poprvé v roce 1975. To už šest roků ve funkci šéfa KSČ normalizoval společnost.
V březnu 1968 se stal prezidentem generál Ludvík Svoboda. Legionář a velitel československé armády na východní frontě za druhé světové války se tak přidal k reformním komunistům Pražského jara.
Rok 1968: do vrcholné československé politiky se vrací dva muži. Generál Ludvík Svoboda zvolený v březnu prezidentem republiky a Gustáv Husák, který se na počátku dubna stává místopředsedou vlády.
V prvních svobodných volbách po pádu totalitního režimu chtěla uspět i komunistická strana. V jejím čele stál tehdy bývalý premiér Ladislav Adamec. Komunisté chtěli vylepšit svou pověst tím, že ze svých řad vyloučili členy, kteří byli nejvíce spjati s érou normalizace. Stalo se to na uzavřeném zasedání ústředního výboru strany před 25 lety, 18. února 1990.
Poprvé v historii si dnes lidé mohou prohlédnout bývalou budovu ÚV KSČ na pražském Těšnově, a to včetně jejího podzemního krytu. Ministerstvo dopravy, které dnes v rozsáhlé budově sídlí, zde pořádá den otevřených dveří.
Výsledky historicky první přímé volby hlavy státu budou Češi znát už za několik hodin. Bez zajímavosti však nejsou ani osudy a události spjaté s předchozími prezidenty. Málokdo například ví, že Tomáš Garrigue Masaryk měl osobního koně a Emil Hácha psal básně.
Dnes uplynulo 100 let od narození posledního komunistického prezidenta Československa Gustáva Husáka. Radiožurnál pátral po málo známých detailech z jeho života. Reportér Lubomír Smatana se například dozvěděl, že na cigarety si Husák půjčoval i jako prezident, což byl zřejmě důsledek jeho asketického způsobu života. A také, kde skončily státnické dary od Fidela Castra nebo Leonida Brežněva.
Gustáv Husák by se dnes dožil sto let. Někdejšího prezidenta a symbol normalizace si připomenou čeští i slovenští komunisté. Komunistická strana Slovenska pozvala k pietnímu shromáždění u Husákova hrobu v Bratislavě i zástupce KSČM. Slováci vnímají osobnost Gustáva Husáka méně negativně než Češi. I kvůli tomu, že Husákovo období normalizace mělo na Slovensku mírnější dopady.