Severín i Arsen. Cesta za netradičním jménem pro dítě je dlouhá, rodiče potřebují posudek znalce
Stig, Siciana, Zazie, Teyla nebo Mauí. To jsou netradiční jména, která vybrali v nedávné době pro své děti rodiče v Česku. Protože je ale nenašli v seznamu už registrovaných jmen, matriční úřady po nich chtěly znalecký posudek. Ten zpracovává třeba Ústav pro jazyk český. Na základě zákona odmítá zdrobněliny jmen, složeniny nebo zkomoleniny.
„Já se jmenuji Adalbert, je mi 11 let a chodím na základní školu. Nejčastěji mi říkají lidi Ádo, to jméno mi ani nevadí, mám ho rád, jsem jediný ve třídě, kdo se jmenuje takhle neobvykle. Kluk z vedlejší třídy se jmenuje Bert, ale s Adalbertem jsem se ještě nikdy nesetkal. Takže děkuji mámě, že mi to takhle vybrala, jsem za to rád,“ popisuje jedenáctiletý školák z Prahy zkušenosti se svým netradičním jménem, které je germánského původu.
Češi můžou vybírat jméno pro svého potomka ze 17 tisíc zaregistrovaných možností. Pokud mají jiný návrh, potřebují posudek znalce, který jméno prověří. O tématu natáčela Veronika Hlaváčová
Bylo v seznamu zaregistrovaných jmen, takže ho na matrice zapsali bez problémů. Matriční úřady, kterých je po Česku skoro 1300, spadají pod ministerstvo vnitra.
„Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to ve správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské, a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče,“ vysvětluje, co zákon v souvislosti s pojmenováváním dětí zakazuje, mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Jména mimo seznam
V Česku je teď registrovaných 17 tisíc jmen. Pokud si rodiče vyberou jméno mimo tento seznam, matrikáři po nich chtějí znalecký posudek. Ten zpracovává třeba Ústav pro jazyk český. Podle jazykovědkyně Martiny Ptáčníkové jich zpracují asi 150 ročně.
„V posledních letech roste množství neobvyklých exoticky znějících jmen, která lidé volí pro sebe nebo pro své dítě. Schvalujeme například velké množství jmen pro děti ze smíšených manželství, kdy je jeden z rodičů cizinec. Vystavujeme tak posudky na africká jména, indonéská, japonská, mongolská,“ popsala.
Z Lilien je hvězda, Lída se vrací na výsluní, Ivan patří minulosti. A jak je na tom vaše jméno?
Číst článek
V poslední době Ústav pro jazyk český schválil pro Českou republiku třeba jméno havajského původu Mauí, germánské Vilfred nebo ženská jména Teyla a Zazie. Podmínkou je, aby jméno už existovalo v zahraničí.
„Čerpáme z odborné onomastické literatury. Projdeme velké množství zahraničních prací, které zde máme, případně se podíváme do odborných článků. Pokud se jedná o jména orientální, pak je často konzultujeme s odborníky na daný jazyk a obracíme se také na kolegy ze zahraničí – to všechno jsou zdroje, které při zpracovávání konkrétního znaleckého posudku využíváme,“ řekla Ptáčníková s tím, že zákon vedle zkomolenin odmítá i složeniny.
„Občas se stává, že žadatelé žádají o něco, co je vymyšlené. Člověk si třeba složí jméno z prvních slabik jmen svých rodičů a ještě přidá první slabiku jména svého bydliště a doufá, že to doporučíme. Taková slova doporučit nemůžeme, musíme vycházet ze zákona,“ vysvětlila.
David Ovidius i Arwen
Na zpracování posudku mají znalci měsíc. Ondřej Krátoška z ministerstva vnitra proto rodičům radí netradiční jméno řešit s předstihem před narozením dítěte.
„Pokud si rodiče přejí, aby jejich dítěti bylo zapsáno do knihy narození 'netradiční' jméno, doporučujeme, aby se v dostatečném časovém předstihu, ještě před narozením dítěte, obrátili na matriční úřad, v jehož správním obvodu se dítě narodí, s žádostí o sdělení dalšího postupu v této věci,“ dodal.
V Česku se ročně narodí přes 100 tisíc dětí. Nejoblíbenější jsou v současnosti jména Jan a Eliška. Loni v lednu se narodil také Severín, David Ovidius, Arsen nebo Aida Sakura a Arwen.
