Nejbližších třicet let bude obtížných až chaotických, říká o zelené transformaci belgický profesor
Prudce rostoucí ceny energií působí v poslední době světové ekonomice velké těžkosti. Problém v nich vidí i belgický ekonom Johan Albrecht, který na Gentské univerzitě přednáší environmentální ekonomiku a energetiku. Hovořil s ním vlámský deník De Standaard. Celý rozhovor přibližuje Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
Příčinou současné situace v Evropě je podle něj to, že jsme příliš závislí na volném trhu. Před třiceti lety si ještě každý stát samostatně vyjednával dlouhodobé kontrakty – to se změnilo, ale tržní síly nám posledních deset let umožňovaly těšit se z poměrně stabilních cen plynu.
V roce 2019 dokonce začaly ceny padat. Když loni začala pandemie, snížily se přímo dramaticky. To znamená, že nikdo neinvestoval do rozšiřování těžby, vysvětluje belgický profesor.
Když ale skončily první koronavirové uzávěry, všechno se změnilo. Ekonomická obnova byla mnohem silnější, než se očekávalo. A to poptávku po plynu zvýšilo.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. O rekordní inflaci v Evropě, roli první americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, o Turkmenistánu, který popírá pandemii covidu-19, a plánované zdi na polsko-běloruských hranicích
Nedostatek plynu podle Mezinárodní energetické agentury dále vyhrotilo několik mimořádných klimatických událostí. Jihovýchodní Asii i Spojené státy zasáhla krutá zima. Americké zásoby plynu se po mimořádně chladném únoru už nevzpamatovaly.
V Brazílii – ale i jinde – zase bylo nezvykle suché jaro, což omezilo výkon vodních elektráren. Poptávka po plynu se zkrátka zvýšila na celém světě a dodavatelé nestíhali.
Norsko, hlavní evropský producent zemního plynu, například zápasilo s technickými problémy, které snížily objem těžby o patnáct procent.
Ekonom Albrecht v deníku De Standaard upozorňuje, že světový trh s plynem dokáže jen v omezené míře odpovídat na rušivé události, jako je napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by obě strany sporu dosáhly porozumění, ceny by poklesly. To ale belgický expert nepředpokládá, protože soustřeďování ruských jednotek u ukrajinských hranic dál pokračuje.
Jen vysoké ceny fosilních paliv nestačí
Jako určitý paradox se může zdát skutečnost, že Albrecht, podobně jako další environmentální ekonomové, po léta prosazuje zavedení uhlíkové daně a zvyšování cen energií z fosilních paliv. Obě opatření by ale podle něj měla být pozvolná a předvídatelná – v takovém případě by investoři věděli, na čem jsou.
Náhlé skokové zvýšení cen v rámci systému emisních povolenek nevede nutně k nárůstu zelených investic. Ceny jsou teď příliš nestabilní, nepředvídatelné a během několika měsíců můžou zase snadno klesnout.
„Světový trh s plynem dokáže jen v omezené míře odpovídat na rušivé události.“
V takové situaci investoři pociťují nejistotu. Pokud ale ceny zůstanou vysoké delší dobu, změní se to. Johan Albrecht předpokládá, že na atraktivitě by mohly získat třeba investice do baterií.
Za velké poučení, které nám letošní rok přinesl, považuje to, že klimatická politika, založená jen na vysokých cenách fosilních paliv, neobstojí. V současnosti se o klimatických výzvách mluví jako o otázce změny technologie. To je ale chyba, která může být i nebezpečná.
Jako poválečná Evropa
Nejbližších třicet let bude velmi obtížných, možná dokonce chaotických. Úkolem politiků bude, aby klimatické výzvy představili jako proces společenské transformace, která zvýší kvalitu života pro všechny.
23:57
Pálit dřevo jen kvůli energii? Klimaticky jedna z nejhorších věcí vůbec, vysvětluje expert
Číst článek
Uhlíková neutralita přinese také lepší vzduch, odlišné rozvržení veřejného prostoru a města, přizpůsobená víc svým obyvatelům než těm, kteří tam dojíždějí autem.
Vhodné je přirovnání k poválečné Evropě. Celá města tehdy ležela v troskách, ale ekonomická obnova byla překvapivě rychlá. A navzdory tomu, že se nedostávalo zdrojů, technologií, lidského kapitálu ani znalostí, vznikl tehdy moderní evropský sociální stát. Není náhoda, že Francouzi tomuto období říkají Les Trente Glorieuses, tedy třicet slavných let, a Němci hospodářský zázrak.
Americká vláda zpřísní limity spotřeby paliva. Budou platit pro všechna prodávaná auta od roku 2023
Číst článek
Byl to v první řadě inkluzivní projekt společenské transformace, na kterém se podílel každý a každý z něj měl prospěch. K dosažení uhlíkové neutrality musíme přistoupit podobně, má jasno belgický ekonom. Tohoto cíle může dosáhnout jenom silná vláda, která vytyčí jasné priority.
Demonstranti označovaní jako žluté vesty vyšli do ulic francouzských měst proto, že na francouzském venkově se bez auta neobejdete. Před sto lety tam přitom všude, podobně jako v Belgii, byla hustá železniční síť. A to bylo v době, kdy měly státy mnohem méně prostředků.
Pokud to bylo možné tehdy, pak můžou vlády dopravní infrastrukturu zlepšit i v příštích třiceti letech, konstatuje v rozhovoru pro belgický deník De Standaard profesor Johan Albrecht.
