Nejvíc se na plýtvání jídlem podílejí domácnosti. Nejhorší je v tom generace Z
Největší podíl na plýtvání potravinami mají v Evropě domácnosti. Právě v nich vzniká 53 procent vyhozených zbytků. Informuje o tom Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Většina lidí si podle odborníků uvědomuje, že plýtvání potravinami je problém, ale zároveň nemají pocit, že by se na něm tak moc podíleli.
Každý Čech podle dat ministerstva životního prostředí ročně vyhodí 91 kilogramů potravin. V celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně. Odhady se ale liší – podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně průměrný Čech do koše vyhodí zhruba 54 kilogramů.
Nejvíc jídlem plýtvají lidé, kteří bydlí sami. Nejhůře je na tom podle vědců z Mendelovy univerzity generace Z. I zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc, a to třeba kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin. Zužitkovat co nejvíc potravin se naopak snaží senioři, kterým je víc než 65 let.
Konkurenční obchody, ale rozdíl maximálně pár haléřů. Co vyplynulo ze srovnání cen potravin?
Číst článek
Podle Ley Kubičkové, která působí na Mendelově univerzitě, je ale pozitivní, že většina lidí považuje plýtvání potravinami za nežádoucí jev. Špatně se podle studie při plýtvání jídlem cítí víc než 60 procent Čechů.
Zároveň ale většina z nich průměrnou spotřebu domácnostní podhodnocuje – odhadují, že se vyhodí jen 12 kilogramů. To je mnohem méně, než ukazují obě zprávy.
V celosvětovém měřítku je odhadována uhlíková stopa nezkonzumovaných potravin na 3,3 gigatuny CO2, uvádí zpráva ministerstva životního prostředí. Plýtváním potravinami mrháme nepřímo i dalšími zdroji, jako je půda, voda, energie a lidská práce.
S plýtvání jídlem v Česku bojují platformy, jako Nesnězeno, která propojuje pomocí aplikace podniky se zákazníky. Ti si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Stránka Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje o systémové změny a řešení.
V České republice je síť potravinových bank, které od výrobců vybírají poškozené potraviny, nebo ty, co by se včas nespotřebovaly a rozdávají je lidem v nouzi. Potravinové banky dvakrát ročně pořádají Potravinovou sbírku, do které se může zapojit každý.