Evropská unie, a tedy i Česká republika, se zavázala do roku 2030 snížit plýtvání jídlem na polovinu. A právě podobné výzkumy můžou podle vědců ukázat, na co se zaměřit.
Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin. V celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně. Odhady se ale liší – podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně průměrný Čech do koše vyhodí zhruba 54 kilogramů.
Z prvních dat výzkumu vyplývá, že mladí oproti starším generacím jedí méně trvanlivých a více čerstvých potravin. To by mohlo naznačovat, že jedí zdravěji. Také to ale znamená, že potraviny málo suší.
Kromě rozboru obsahu popelnic chtějí přesné údaje zjišťovat i dotazníkovým šetřením. Druhým krokem projektu bude hledání cest, jak generaci Z přesvědčit, aby lépe plánovala, co nakoupí.
Za rok zachránili 18 tisíc porcí jídel, denně to činí 66 obědů. A předali je charitám. „To je obrovské množství, když si vezmete, že by ty porce skončily v koši,“ říká manažerka projektu Zachraň oběd.
V sobotu probíhá opět sbírka pro potravinové banky. Darovat můžete cokoliv. „Řekla bych, že jsou lidé ekologicky vyspělejší,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Věra Doušová.
Už několik let vyráží sbírat přebytky dobrovolníci z neziskové organizace Zachraň jídlo. Její zakladatelka upozorňuje, že o skutečném množství potravinového odpadu máme v Česku jen mlhavé povědomí.
26:38
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec|Společnost
„Plýtváme spíš levnějšími potraviny. V průměru vyhodíme víc než 10 procent z počtu nakoupených kilogramů potravin,“ říká Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické.
Proč se mezi sebou liší předvolební průzkumy a proč může být PCR test negativní, i když cítíte příznaky covidu? Také o tom byly nejlepší rozhovory roku. Tématem byly i úspěchy a prohry ve volbách.
Nejvíc jídla vyhodí Češiv létě a na podzim. „Tedy v době, kdy dozrává ovoce a sklízí se zelenina. Zapomínáme na recepty našich babiček, které věděly, co udělat se zralým ovocem,“ říká Pitucha.
Aplikace Nesnězeno funguje necelý rok a přebytečné porce v ní nabízí stále víc podniků, celkem 255. První byly ty v Brně, postupně přibyly restaurace třeba v Olomouci, Ostravě nebo v Praze.
„Nejčastěji lidé vyhazují zeleninovou oblohu. Když ji tam nemají, nadávají. Když ji tam ale mají, tak se jí ani nedotknou,“ líčí situaci jeden z číšníků.
Jídlo, které by obchodník neprodal, si můžou lidé koupit za zlevněnou cenu. Uživatelům stačí stáhnout aplikaci, kde si najdou konkrétní podnik a balíček.
V Německu je ročně vyhozeno 11 milionů tun potravin, v Evropské unii na 80 milionů tun. Jednou z možností, jak vyhozené jídlo zachránit, je vybírání poplenic. To je však v Německu nelegální.
Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika. Bude tak první zemí na světě, která plýtvání učiní přítrž.
Máte doma jídlo, které nestihnete sníst? Darovat ho můžete několika kliknutími přes mobilní aplikaci Too Much. Takto proti plýtvání bojují obyvatelé Belgie. Autorem nápadu je belgický herec.
Víte, co bude ovlivňovat naši i světovou kulinární scénu v příštím roce? Stovky foodkritiků, nutricionistů, kuchařů, ale i chytráků nabízí trendy našeho stravování roku 2018.
Od soboty je spuštěna registrace pro dobrovolníky, kteří chtějí pomáhat v letošní Národní potravinové sbírce. Kromě pomoci azylovým domům, seniorům a dalším chce sbírka upozornit na plýtvání jídlem.
Téma, o kterém v Dánsku mluví skoro každý. Není to uprchlická krize, udržitelná energie ani to, jaká skandinávská je lepší. Dánům leží na je plýtvání jídlem.
