Denně zachrání před vyhozením desítky obědů. ‚Rozvážíme je seniorům i matkám samoživitelkám‘
Za rok zachránili 18 tisíc porcí jídel, denně to činí 66 obědů. A předali je charitám. „To je obrovské množství, když si vezmete, že by ty porce skončily v koši, kolik se opravdu plýtvá,“ říká Denisa Rybářová, manažerka projektu Zachraň oběd z organizace Zachraň jídlo. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz mimo jiné vysvětluje, proč se zatím do projektu raději nezapojují školní jídelny, i když by měly zájem.
Kolik jídelen a charit je do projektu zapojených?
Aktuálně máme sedm jídelen a sedm charit. Zrovna jsme 16. března slavili roční výročí. Tehdy jsme hodně reagovali na ukrajinskou krizi. Měli jsme první jídelnu, která je v Holešovicích. První obědy šly ukrajinským uprchlíkům, kteří byli ubytování v ubytovnách po Praze. Poptávku, jestli jim můžeme poskytnout hotové jídlo, jsme dostali od pražského magistrátu, který věděl, že projekt chceme uvést do praxe a že se chystá příručka. Takže už jsme věděli, jak na to.
Trest za potraviny ve směsném odpadu? Zaměříme se na obchody a restaurace, říká ministr Hladík
Číst článek
Původně jsme začínali se dvěma provozy, až v létě se přidali další a na podzim jsme měli větší nárůst. Na začátku letošního dubna jsme se z Prahy rozšířili do Berouna. Charita si chodí v úterý a ve čtvrtek. Daruje se z jedné berounské školy a do budoucna se určitě bude chtít zapojit více škol. Je to normálně veřejná škola, akorát školní jídelna najatá a tím pádem působí úplně stejně jako komerční subjekt. Ta škola nás sama požádala, jestli by se mohli zapojit. Takže jsme udělali rešerši, jaké charity působí v Berouně. Některé charity nám řekly, že zájem nemají. Potom se naskytl Český červený kříž, který teď obědy využívá.
Dokážete spočítat, kolik se za ten rok dokázalo ušetřit kilogramů jídla?
Nedokážu to říct na kilogramy, ale za ten rok to bylo 18 tisíc porcí. Vychází to kolem 66 porcí za den, když počítám celý týden, tedy sedm dní. To je obrovské množství, když si vezmete, že by ty porce skončily v koši, kolik se jako opravdu plýtvá. Bohužel většinou nevědomky. Je to třeba tím, že se špatně plánuje. Někdy lidé holt zůstávají na home office. A když v těch komerčních kantýnách nemají rezervační systémy, nedokážou tak jasně odhadnout, kolik porcí vlastně uvařit.
Je ale rozdíl, když berete restaurace a jídelny. Protože restaurace většinou, i když mají obědová menu, tak je mají do vyprodání. Takže prakticky dokážou svoji nabídku prodat a tím tam nevzniká zbytků. Následně potom vaří ala carte (ze stálého menu na objednávku, pozn. red.), takže nemívají hotové jídlo, které by bylo k darování. Ale u těch jídelen je to horší, protože jsou většinou otevřené opravdu jenom přes obědy.
Takže více spolupracujete s jídelnami, bistry a závodními kantýnami, protože v nich porcí zbývá už prostě z povahy, jakým způsobem fungují, více…
Aktuálně darují dvě společnosti, které se zaměřují na závodní stravování. Je zapojená i jedna školní jídelna, protože je soukromá a tak může. Většinou jsou to velcí hráči na poli jídelen a kantýn. Ale máme třeba společnost, která má třeba jenom tři pobočky, která se nám sama ozvala, že by se chtěla do toho projektu zapojit. A jednáme o dalších jiných jídelnách, jiných společnostech, které by se do toho projektu chtěly zapojit.
Česko neví, kolik potravin končí v koši. Ministr chce do roku 2030 o polovinu omezit jejich vyhazování
Číst článek
Jaká je jejich motivace?
Určitě jednou z motivací je snížení gastroodpadů, které se musí vyvážet speciální odpadářskou firmou a za které se platí. Druhá motivace je určitě to, že kuchař do toho jídla vložil energii, která není malá. A myslím si, že může vzít jako nějakou odměnu, že to jídlo někdo ocení a sní ho.
Ke komu ty zachráněné obědy potom nejčastěji směřují?
Aktuálně darujeme do různých charitativních organizací po celé Praze. Buď jsou to lidé bez domova, případně maminky samoživitelky, které se ocitly v azylových domech. Máme jeden azylový dům, který se stará jenom o seniory.
Máte i další zájemce, kteří ale zatím čekají na to, až bude zapojených kantýn víc?
Máme mapu charitativních organizací po Praze, které jsou schopné hotové jídlo zužitkovat. Některé možná cítí, že by klienti neměli zájem, nebo dělají nějakou jinou službu, zabývají se třeba více o edukační činností dětí. Ale těch charit, které máme teď zmapované v Praze, je sedmdesát a aktuálně dokážeme uspokojit poptávku třeba deseti z nich. Mimo Prahu nemáme úplně kapacitu zájem sledovat.
Proč Zachraň jídlo přišlo s nápadem, že bude zachraňovat obědy z restaurací?
Myslím, že první impulz vzešel v roce 2019. Účastnili jsme se projektu Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování. A na základě výsledků, že v restauracích zbývá spousta kilogramů jídla, jsme se rozhodli, že se tomuto tématu budeme věnovat dále. Proto vznikl projekt Darování jídla šetří klima, který měl za cíl vyjasnit podmínky, jak je česká legislativa tomuto nakloněna a jak vůbec můžeme darovat hotová jídla z jídelen.
3:27
Německé potravinové banky se o zboží dělí s českými. Do Prahy týdně přivezou tisíc kilogramů jídla
Číst článek
A co jste zjistili? Co je v těch současných podmínkách možné?
Zjistili jsme, že to lze udělat. Je potřeba ovšem dodržovat přísná hygienická pravidla. To jídlo se i po darování musí udržovat v teplotě nad 60 stupňů. Musí být zkonzumováno okamžitě. Takže apelujeme hlavně na charity, aby to jídlo opravdu rozdávaly okamžitě svým klientům. A taky zde byly velké otázky ohledně DPH a právní odpovědnosti, které se nám s pomocí právníků ale podařilo vyjasnit.
DPH z darovaných pokrmů není osvobozeno a jídelny by měly odvádět za darované jídlo DPH. Po konzultaci s ministerstvem financí jsme však zjistili, že pokud jídelna prokazatelně daruje jídlo až po ukončení výdeje, v době, kdy už nemá jinou možnost jídlo prodat, cena takového jídla se pro jídelnu bude blížit nule a tím pádem i samotná daň.
Ta otázka placení nebo neplacení DPH je asi důležitá pro motivací restaurací vůbec něco darovat. Převoz pak funguje nejspíš podobně, jako když si objednám jídlo přes donáškovou službu?
Přesně tak. Je to hodně podobné. Je opravdu nutnost udržovat nějaké hygienické standardy. To znamená, že to jídlo je balené po jednotlivých porcích. Balí ho kuchaři. A potom je vkládají do nějakých termoboxů nebo termotašek, aby si opravdu udrželo teplotu. A trasa, kterou jezdí buďto logistika, nebo charita, když si chodí sama, tak je opravdu krátká. Snažíme se dodržovat nějaké standardy, aby to jídlo bylo převezeno na co nejkratší vzdálenosti a v co nejkratším čase.
Ministerstvo zemědělství chystá novou vyhlášku. Pokud se pravidla opravdu změní, co všechno by se ještě s tím nevydaným jídlem z restaurací a jídelen dalo udělat? Mohlo by se zapojit i více restaurací, které třeba nemají nějakou charitu v okolí?
Na úrovni ministerstva zemědělství se chystá vyhláška o možném zchlazování jídla i po ukončení výdeje. Teď aktuálně podle hygienických pravidel to jídlo můžete zchladit, když ho dovaříte. Taková ta hotová jídla, která můžeme najít v supermarketu, tak ta jsou šokově zchlazená okamžitě po dohotovení. A pokud by se novou vyhlášku podařilo přijmout, tak by to otvíralo dveře dalším možnostem. Hlavně by to ušetřilo část logistiky. To, že se to jídlo musí opravdu převést na co nejkratší vzdálenosti a v co nejkratším čase, je na logistiku velká zátěž. Čím víc jídelen se do projektu zapojuje, tím víc je potřeba kurýrů.
Češi už umí třídit papír a plast, bioodpady ale ještě ne. Šlo by z nich přitom vyrobit teplo pro 80 tisíc domů
Číst článek
Kdyby se úprava zchlazování pokrmů schválila, tak si dokážu představit model, že jídelna ukončí výdej, zchladí jídlo, nechá ho v lednici přes noc a ráno, jak začne provoz, tak přijede jeden kurýr a dokáže objet například pět jídelen a následně i pět charit. Nebyla by to taková logistická zátěž. Měli bychom jenom jednoho kurýra, který by třeba objížděl jednu část v Praze. Ale může se jednat i o jiná města. Bylo by to mnohem jednodušší. Otevíralo by to dveře pro různé jídelny, které nemají v blízkosti žádnou charitu.
Zmínila jste, že ze školních jídelen je zapojená jedna v soukromé škole a jedna, kterou provozuje komerční společnost. Co brání většímu zapojení dalších školních jídelen? V nich asi taky ty porce zbývají.
Aktuálně je to tedy úplně nejasný výklad ministerstva financí k zákonu o územních rozpočtech. Tam je bohužel problém v tom, že v něm to darování a možné postupy nejsou úplně jednoznačně řečené. Snažíme se to teď s právníky vyjasnit. Je potřeba uzavřít darovací smlouvu mezi zřizovatelem příspěvkové organizace. Na to nám ale ministerstvo financí nedalo úplně jasné stanovisko, co je všechno potřeba. A to potřebujeme ještě upřesnit.
My zájem ze školních jídelen vnímáme velmi, většinou chtějí darovat. Ale tím, že ten výklad není jasný a je pořád spousta otázek, tak my to úplně nedoporučujeme. Nemáme úplně jasné vyjádření od ministerstva, které by podle nás mělo být jasné a zřetelné a mělo by stanovovat nějaký postup, jak správně jídlo darovat.
Darování obědů je ale spíš až řešení problému. Jak se dá plýtvání v kantýnách a jídelnách předcházet?
Jsou to takové interní věci. Třeba zavedení rezervačního systému. Ale máte nějakou firemní kantýnu, tak většinou společnost, pro kterou se vaří, chce, aby zaměstnanci měli k dispozici jídlo opravdu po celou dobu. Ve většině případů má kantýna otevřeno od 11 do třeba dvou odpoledne. A ta nabídka tam musí být velmi široká. Většinou se tam pohybujeme kolem dvou až tří různých jídel. A nejlépe, aby do těch dvou hodin byla všechna k dispozici.
