Znárodnění a ústav duševního zdraví. Olomouckou vilu Primavesa čekala po roce 1948 devastace
Vila Primavesi, postavená v letech 1905-1906, je jedna z nejcennějších staveb vídeňské secese ve střední Evropě. Nachází se v Olomouci, v Univerzitní ulici 7, a je výjimečným příkladem spojení vídeňské a anglické secesní architektury. Navrhli ji vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk pro olomouckou bankéřskou rodinu Primavesi.
Miroslav Buriánek natáčel v autentickém prostředí interiéru vily s její majitelkou Pavlou Honzíkovou a profesorem Pavlem Zatloukalem, autorem řady článků a publikací o vile Primavesi.
Vedle modernistického přístupu architekti nasadili stavbě barokní klobouk, aby lépe zapadla do prostředí blízkého jezuitského konviktu a kostela sv. Michala. Až do roku 1918 rodina Primavesi postupně doplňovala interiér i zahradu vily vynikajícími uměleckými díly, díky známosti s předním secesním malířem Gustavem Klimtem se zde ocitlo několik jeho děl.
Primavesiové postupně vilu opustili v letech 1918 až 1922 a přesídlili do Vídně. Vlastníkem vily se roku 1926 stal MUDr. František Koutný z Litovle a vybudoval v ní soukromé sanatorium. Po roce 1948 byla vila znárodněna a přebudována na pobočku Okresního ústavu národního zdraví. V tomto období docházelo k postupné devastaci zbylého inventáře.
V 80. letech 20. století byla vila prohlášena kulturní památkou moderní architektury a roku 1992 byla v restituci vrácena dědicům MUDr. Pospíšila, jeho dceři Olze Dvořáčkové. Plán na celkovou rekonstrukci zdevastované vily zkrachoval a po špatných zkušenostech s investory začala na vlastní náklady vilu opravovat rodina Pavly Honzíkové. Mezi lety 1997–2007 došlo k postupné rekonstrukci vily. Od roku 2018 se zde začaly provádět komentované prohlídky.
