Rekonstrukce Automatických mlýnů se povedla. Snad ještě zpřístupnit nábřeží, říká architekt Pleskot
O víkendu byla v Pardubicích slavnostně otevřena Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny. Na proměně areálu, který nyní spojuje několik kulturních institucí, se podílely tři subjekty: rodinná Nadace Automatické mlýny manželů Mariany a Lukáše Smetanových, Pardubický kraj (Gočárova galerie) i Statutární město Pardubice (GAMPA, Sféra). Jak se spolupráce povedla? Jaká úskalí s sebou nesla? A co by bylo potřeba ještě doladit?
„Automatické mlýny jsou v jistém slova smysl opravdu unikátní, protože trojice soukromého subjektu manželů Smetanových a kraje a města je natolik originální, že vzbuzuje naději a otázky, zda to bude všechno dobře fungovat. Všechno je možné a já si samozřejmě představuji jen a jen to nejlepší,“ říká architekt Pleskot.
O Automatických mlýnech s architektem Josefem Pleskotem, architektem Ondřejem Teplým a historikem architektury Františkem Václavíkem
Architekt Ondřej Teplý dodává: „Určitě je to spolupráce, kterou si neuvědomuji, že bych v republice někde viděl. Možná se stalo to, že díky manželům Smetanovým se město a kraj chytly za nos, protože jim unikl takovýto areál, který mohly mít samy pod kontrolou. Zaplať pánbůh, že to byli právě manželé Smetanovi, kteří tu svoji vizi začali přetavovat a nabídli pomocnou ruku váhajícím institucím.“
Jak se do celkového vyznění prostoru propsala skutečnost, že jednotlivé instituce, které momentálně v Automatických mlýnech sídlí, využily služeb různých architektů?
„Všichni architekti, kteří tam působili, byli natolik spolupráce schopní, že nedošlo ke vzájemnému vyčleňování a touze vynikat jeden na úkor druhého. Celek působí opravdu docela harmonicky, byť se v jednotlivých částech rozpoznává velmi dobře rukopis té či oné strany. Ale to je myslím dobře,“ říká Josef Pleskot.
Nedodělaný areál
„Stále se bavíme o povrchu, jak ty stavby působí jako sochy, objekty v prostoru. A skutečně, ten dojem z toho velkolepého zahájení bych neuvěřitelný, energie tam byla silná, protože přišly tisíce lidí. Ale v těch domech potom existují instituce a konkrétní lidé, kteří tam tráví svůj čas a tam z hlediska provozu a vnitřního uspořádání vnímám celou řadu problémů a nejsem tak spokojen jako s vnějškem,“ říká František Václavík.
„Areál v tuto chvíli ještě není dodělaný a potřebuje douzavřít,“ potvrzuje jeho slova Ondřej Teplý.
Co konkrétně se tedy povedlo a co je potřeba v areálu ještě dotáhnout, aby mohl fungovat jako celek? Jak bude vypadat druhá etapa přestavby Automatických mlýnů? Poslechněte si celý rozhovor s architektem Josefem Pleskotem, architektem Ondřejem Teplým a historikem architektury Františkem Václavíkem výše.
