Průzkum: téměř desetina Čechů přišla kvůli epidemii o zdroj obživy a úspory má jen na měsíc
Kvůli opatřením proti šíření koronaviru klesly příjmy polovině českých domácností. Ukázal to průzkum s názvem Život během pandemie společnosti PAQ Research ve spolupráci iniciativou IDEA Anti-Covid. Sociologové se od 30. března do 1. dubna dotazovali 2639 respondentů. „Nejvíce klesly příjmy osobám samostatně výdělečně činným,“ říká sociolog a ředitel společnosti PAQ Daniel Prokop.
Podle průzkumu Život během pandemie přišlo o zdroj příjmů v souvislosti s epidemií zhruba pět procent lidí. Většinou šlo o OSVČ, ale v menší míře přišli lidé i o zaměstnání.
„Myslím, že teď to ještě není v statistikách zaměstnanosti, ale obnoví se to v těch dubnových. A potom to jsou také lidé, kteří přišli o příjmy typu dohoda nebo těch, co pracovali načerno,“ řekl sociolog Prokop Radiožurnálu.
O práci se silně obává skoro třetina lidí. Strach ze ztráty zaměstnání mají zejména ti, kteří pracují v obchodu a službách nebo průmyslu a zemědělství.
Méně jak polovinu příjmu podle průzkumu momentálně má 16 procent domácností. „Chtějí uspořit na spotřebních výdajích, zejména oblečení nebo vybavení domácnosti,“ řekl sociolog.
Šestina lidí si ale také hodlá najít novu práci a osm procent z nich uvažuje o půjčce od známých. Problém vidí Prokop zejména v tom, že více jak třetina těchto lidí už před krizí pobírala příjmy na hranici chudoby.
3:22
Vypadlo nám 90 procent všech příjmů, peníze od státu nám výdaje nepokryjí, říká živnostnice
Číst článek
„Malé úspory mají často domácnosti, které byly zastiženy výpadky příjmů. V datech je asi 9 % domácností, kterým vypadly příjmy a zároveň mají malé úspory na dobu do jednoho měsíce. To je nejrizikovější část populace, na kterou by sociální systém a podpora měla cílit,“ doplnil.
Úspory v českých domácnostech se totiž rapidně liší. „V našem vzorku asi 38 % domácností řeklo, že kdyby jim ty příjmy vypadly úplně, tak mají úspory maximálně na měsíc,“ uvedl sociolog.
Naopak zhruba třetina z nich má peníze na více než půl roku. Na úspory má podle autorů průzkumu vliv zejména to, jestli mají lidé splacené vlastní bydlení.
Domácí výuka
Průzkum se zaměřoval i na domácí výuku dětí, kteří kvůli opatřením souvisejícím s pandemií nemohou chodit do školy.
,Nemají kde spát, natož kde se učit.’ Projděte si unikátní mapu vzdělávacích podmínek v Česku
Číst článek
Každý den dostává úkoly jen zhruba polovina dětí, 18 procentům z nich je učitelé zadávají jen jednou týdně. Většinou k tomu využívají e-mail a web školy nebo specializované prostředí.
Děti podle výzkumníků tráví nejčastěji domácím učením tři až čtyři hodiny času (39 procent z nich), čtvrtina věnuje škole pět hodin a víc.
Výzkumníci se ptali lidí v období od 30. března do 1. dubna a oslovili 2639 respondentů. Průzkum je součástí takzvaného longitudiálního šetření, při kterém se sociologové ptají v několika vlnách stejných účastníků šetření.
