Minulost nezmizela, jen čeká, až ji znovu uslyšíme. Aplikace iWalk vrací hlasy pamětníků přímo do ulic, kde se jejich příběhy odehrály. Stačí chytrý telefon, aplikace je zdarma.
„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká Justina Danišová, autorka iniciativy Učíme venku.
Ministerstvo školství slíbilo úpravu Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který od roku 2027 určuje povinnou výuku angličtiny od první třídy na základních školách.
Do průzkumu se s vědci zapojily i děti. „Ten projekt je super. Je to kombinace přírodopisu, historie a různých dalších oborů. A vytvořil se šikovný tým dětí, které to zajímalo,“ říká učitel dějepisu.
Zrušením ruštiny na základních školách přicházejí žáci o možnost volby, kritizuje Anastasija Sokolova. „Pojďme se učit velké evropské jazyky,“ oponuje v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství.
Nové učební plány přináší například i zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.
Od 1. září roku 2025 by polské děti na veřejných základních, středních a technických školách měly jen jednu hodinu náboženství týdně místo současných dvou a více.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Matvijenková prohlásila, že v Rusku by měla být zákonem zakázána dobrovolná bezdětnost. Rusko je podle ní baštou tradičních hodnot, píše komentátor Mitrofanov.
„Zpravidla se děti v předmětech učených v angličtině potkávají nejenom s jazykem, ale s curriculem mezinárodních škol, které je podobně inspirativní jako to, že jste vyučován v cizím jazyce.“
„Kolegové z oddělení vzdělávání zaváděli skutečně inovativní metody takzvané badatelské výuky,“ říká pro Radiožurnál Světlana Ptáčníková, bývalá ředitelka Archivu bezpečnostních složek.
„Nutno říci, že tomuto tématu trošku nahrály události na Ukrajině. Paralela s vpádem armád Varšavské smlouvy do Československa se nabízí k určitému srovnávání,“ říká Martinovský.
Hasičům i v neděli pomáhají dva jeřáby a také dron s termovizí pro vyhledávání skrytých ohnisek, která stále dohašují, potvrdila mluvčí hasičů Kamila Langerová. Škoda ani příčina zatím neznají.
Ministr školství chce při revizi vzdělávacích programů pro střední školy také zajistit, aby na všech školách byla odpovídající nabídka druhých cizích jazyků.
Ruský prezident Vladimir Putin v minulosti uznal, že drony hrají velikou roli v moderním způsobu boje, a že jich Rusko má nedostatek, píše španělský deník El País.
„Škola by měla učit žáky seberegulaci, ale také tomu, že i reálný svět je dobrý. Protože podle výzkumů děti tráví v digitálním světě skoro pět hodin denně,“ upozorňuje učitel mediální výchovy Voráč.
„Za úplně nejdůležitější považuji učit děti o bezpečnosti na internetu a na počítači, protože dnes jsou ty hrozby obrovské,“ zdůrazňuje Dominik Simon ze ZŠ Antonína Baráka v Lovosicích.
Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele získal Dominik Simon ze Základní školy Antonína Baráka v Lovosicích. Do letošního ročníku soutěže žáci nominovali 72 vyučujících, o sedm více než loni.
„Máme za to, že nalézací soud se nevyrovnal se všemi aspekty případu,“ zdůvodnila usnesení předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková.
U dětí, které se loudají, musíme být trpěliví a laskaví, nemůžou za to, že jim hlava utíká do světa představ, a než se naučí organizovanost, bude jim trvat delší dobu, říká psycholožka Šárka Miková.
Novinku do Berounského Muzea zavedl kantor, geolog a muzejní edukátor Pavel Bokr, který se s hrou seznámil během covidové distanční výuky. Hra ho zaujala, a proto se rozhodl jejího prostředí využít.
„Důležité je naučit se myslet, a myslet znamená oddělovat jednu věc od druhé a chápat například souvislost mezi nimi,“ dodává Stanislav Zajíček. Své studenty se snaží vést už více než 30 let.
Členové Dismanova souboru se ve svém podcastu Děti se ptají tentokrát zaměřili na to, jak by mělo nebo mohlo vypadat školství ve 21. století. K dispozici měli opět hned několik respondentů.
Mnoho ruských vzdělávacích serverů je nedostupných. Omezily se i výměnné pobyty studentů mezi Ruskem a Plzní. Katedry rusistiky a slavistiky proto hledají spolupráci v dalších evropských zemích.
Jednou z právních otázek je, komu patří například text, který vygenerovala umělá inteligence. Některé školy už řeší případy, kdy děti využily takové texty ve slohu nebo v referátu.
Testy CERMATu jsou specifické, jen vzdáleně se podobají tomu, co je napsáno v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy, vysvětluje odborný konzultant spolku EDUin Tomáš Feřtek.
