Experty na středomořskou kuchyni jsou Švédové, ukázal průzkum. Jak jíst zdravě a přitom udržitelně?
Abychom ušetřili planetu a lidské zdraví, měli bychom změnit stravovací návyky. Ukazují to výzkumy českých akademiků i zahraničních odborníků. Ti jako dobrý vzor doporučují středomořskou stravu. Co je na ní zdravého, to zjišťoval řecký filmař Alexandros Merkuris. Jeho dokument Dokonalé jídlo se nedávno promítal na pražském festivalu populárněvědních filmů.
Jak probíhalo natáčení vašeho filmu Dokonalé jídlo?
Byla to cesta napříč Evropou, kterou jsme podnikli, abychom se setkali s autory nedávných výzkumů. Cestovali jsme po Řecku, na Kypr, do Itálie, do Francie, do Španělska, ale také do Spojeného království.
Poslechněte si rozhovor Martina Srba s autorem dokumentu Dokonalé jídlo Alexandrosem Merkurisem
Točili jsme rozhovory s epidemiology, s odborníky na výživu, kteří se snaží najít správnou kombinaci potravin prospěšných pro zdraví. Současně jsme ale oslovili také šéfkuchaře, kteří se snaží sestavit zdravé, a přitom chutné pokrmy. Středomořská strava totiž není jenom zdravá, ale také skvěle chutná a je pro naši planetu udržitelná.
Je něco, co vás během natáčení překvapilo?
Na první velký paradox jsme přišli na Krétě, ostrově na jihu Řecka. Tady se zrodila středomořská dieta. V současnosti je tam ale největší míra dětské obezity v Evropě. To nás šokovalo. Druhý paradox, který nás zaujal, je, že středomořské stravě se nejvíce věnují Skandinávci, Švédové.
Ve škole se jim dostává dobrého vzdělání a chápou výhody zeleniny a ovoce. Podle mě to stojí za zamyšlení, hlavně pro jižní země, aby svoje stravovací návyky hodně změnily.
Jako kdyby si země vyměnily jídelníček a jih začal jíst nezdravě?
Přesně. Zajímavé je, že se to děje velmi rychle. V padesátých a šedesátých letech to vypadalo úplně jinak, také nebylo tolik možností. Lidé jedli to, co byli schopni vypěstovat. Byli závislí na klimatu a počasí a museli to respektovat.
Dnes jen zajdeme do obchodu a máme tam hotové jídlo. Zpracované a velmi nezdravé. Není tu to spojení s přírodou, a tak nám nedochází, proč to je nezdravé.
Kdo špatně jí, špatně i spí. Nezdravá strava může stát za lehkým spánkem i horší pozorností
Číst článek
Co je tedy základem středomořské stravy? V obchodě si nakoupím všechno možné z Řecka, ale to asi nestačí?
Kdybychom měli sestavit slovníček středomořské stravy, řekl bych, že se skládá hlavně z ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, ořechů, luštěnin. Potom z přiměřeného množství vajec a mléčných výrobků.
Důležité je, že červené maso tam není každý den, ale spíše jednou za čas. Středomořská strava je ve skutečnosti založená na rostlinách.
Klíčovým prvkem je také olivový olej, který obsahuje prospěšné tuky. Ty chrání před srdečně-cévními nemocemi, rakovinou i Alzheimerem.
Není to jen jedno jídlo nebo skupina jídel, ale rozmanité složky, které se vážou k tomu místu, počasí, klimatu. Zní to možná složitě, ale nakonec je to opravdu jednoduchá cesta ke stravování i životnímu stylu.
Jak se to dá přenést do dalších zemí v Evropě? Když mluvíte o místu a klimatu…
Řekl bych, že to nebude kopírování středomořské stravy a dovážení ingrediencí do jiných zemí. Třeba olivový olej je hodně drahý dokonce i ve Středomoří. Jde spíše o přizpůsobení životního stylu, aby byl bližší přírodě.
Hledat místní potraviny, které jsou zdravé, a nebrat průmyslově zpracované jídlo. Přizpůsobit se prostředí, ve kterém žijete. Například ve Spojeném království mají jinou zeleninu než v Řecku. Není nutné dovážet potraviny ze Středomoří, ale převážně změnit smýšlení.
