Praha může závidět. Brno je tikající gastro bomba a překvapení vás čeká na každém kroku
Nedávno jsem jeden z víkendů pobývala v centrálním Brně. Důvod byl jediný – podívat se, co se to s tím městem děje. Proč najednou taková exploze gastronomických granátů? Obešla jsem je, a musela dát všem šeptandám za pravdu, protože Brno začíná válcovat jedna velká „šalina“ v podobě bister, pivnic, hospůdek, restaurací, barů, fast foodů, kaváren a výkrmen.
Brňané, musím vám vyseknout poklonu za tu gastro expanzi a myslím, že by měl pražský brňák a básník J. H. Krchovský opravit svou citaci, že: „Brno to je pokus o město, a život tady je pokus o život.“
Ledaže by měl Krchovský na mysli fakt, že je ve městě tolik lákadel, kde se dá skvěle najíst a skvěle napít, že to ohrožuje na životě každého nestřídmého básníka-požitkáře? Nevím, ale těch skoro 100 tisíc studentů tady jistě hladem a žízní netrpí. Na každém rohu, v každé uličce, u každého parčíku, kostela a náměstí je spousta gastro zařízení. A co je nejlepší, povětšině jsou kvalitní, milá a s duší, navíc cenově přijatelná. Prostě taková brněnská.
Bylinka, která zastínila slunce – medvědí česnek s humorem a štrúdlem
Číst článek
Mohu vše potvrdit, aniž bych měla špatné svědomí. Během nedávného víkendu jsem v Brně prošla a doslova projedla okolo deseti bister, na které jsem se záměrně soustředila. Každé bylo jiné, každé bylo specifické, ale v každém se dalo slušně - a v mnoha případech více než slušně - posedět, najíst se a dokonale si užít čas nutný pro doplnění energie.
Jak jsem potkala Elsner
Před rokem, v polovině dubna 2018 jsem byla v Brně na koncertě Boba Dylana. Moc toho nenapovídal, vlastně neřekl ani slovo, jenom zpíval a já mu to neměla za zlé, přišel sem zpívat a ne vyprávět, a to splnil stoprocentně. Já před koncertem zabloudila na Zelný trh. Zdobila ho velkoplošná obrazovka a 14. dubna 2018 zrovna hrála Kometa s Oceláři v Třinci. Byl to smutný výsledek, Kometa dostala venku 5 gólů a dala jeden. Ovšem u velkoplošné obrazovky byla i tak skvělá nálada, lidé fandili a popíjeli pivko z kelímků. Přiznávám, šlo to trochu mimo mne, ale tehdy jsem neměla ponětí, jakou bude mít tohle místo dohru téměř přesně za rok.
Kdesi za obrazovkou byl totiž ukrytý palác opata žďárského kláštera. Barokní perla přímo v centru Brna, po rekonstrukci se na podzim roku 2018 otevřela veřejnosti a právě tam, v přízemí, se nachází další perla, tentokrát gastronomická - bistro Elsner. „To bylo místo, na které jsem čekala“ dodává s důrazem majitelka a já uznávám, že měla správný odhad. Jeden by nevěřil, jakou může mít spojitost baroko a chutě. Což jsem posoudila letošního dubna a jsem nadšená!
Tam prostě musíte zajít
Přišla jsem v podvečer. Bistro nešlo přehlédnout - majestátný, čerstvě zrekonstruovaný palác dominuje okolnímu prostředí a nedávno otevřené bistro tuto dominanci jenom podtrhuje. Vždy, když vstoupím do nějakého gastro zařízení (většinou cíleně za účelem dobře se najíst, nebo najít nové chutě) hledám jeho definici a dávám si limit, že se musím vejít maximálně do tří slov. Tady to bylo okamžitě: skvělé pohlazení. Ano, tak se musí cítit každý, ať už navštíví bufet vpravo, či bistro na levé straně ústředního vchodu do paláce.
Já začala bistrem a hned jsem měla štěstí, že jsem potkala Simonu. Když viděla můj zájem, věnovala mi tolik prostoru, až jsem se cítila provinile, že jí obírám o drahocenný čas. Hned mi prozradila, že je fascinovaná souvislostmi, jak je každý z nás ovlivněn faktem, že způsob stravování zasahuje do našeho života, chování a zdraví. Prý nejde jen o obsah, ale i o vlastní formu stravování. Tady odsud byl asi založen základ prapůvodní myšlenky a výsledkem je toto skvělé bistro.
Překvapení na každém kroku
Ovšem Brno má kvalitními bistry naplněný celý zásobník. Takové bistro Ateliér se pyšní nejenom dobrým a vyhlášeným jídlem, na jehož přípravu můžete dokonce dohlížet. Tedy, pokud sedíte přímo u barového pultu, který je protažen po celé délce kuchyně. Ale překvapí vás i nabídka koktejlů, milá, vtipná a pozorná obsluha, přímo umělecké prostředí a hlavně - což oceňuji - reprodukovaná hudba. Ta se line z kvalitního gramofonu, kvalitních elpíček a kvalitního žánrového výběru.
Podobně je na tom i Cafe Pilát s trochu pikantním názvem, vzhledem k tomu, že je na Kapucínském náměstí. Prý s tím měli páni pronajímatelé zpočátku malinký problém, ale když zjistili, že jméno majitele je opravdu takové, vše dopadlo dobře a bistro zapadlo do brněnského gastro trendu. Trochu vyčuhuje, pravda. Jídla, která jsou zde k mání, vycházejí především z marocké kuchyně a umí je zrovna tak skvěle. Tady se „hudba“ také line, ale z klecí, kde jsou stále rozezpívaní ptáčci rýžovníci šedí.
Má cesta Brnem pokračovala do bistra 4pokoje. Zvláštní název. Tady jsem poprvé zapochybovala o definici, co vše bistrem může být. Vešla jsem totiž do klasického baru plného neónů, velkého pohodlného barového pultu, vysokých stolečků, židlí a překvapení. Oni tady totiž vaří… a skvěle. A 4pokoje se jmenují proto, že mění nabídku jídel 4krát denně. Ano, je to tak. Já si tam pochutnala a obsluha byla pro mne přímo zážitkem. Vstřícná, chápavá, nápomocná - prostě skvělá.
Tím to však nekončí
Nemohla jsem svou bistro pouť zakončit bez asijského jídla. Ani v tomto případě brněnské centrum nezklamalo. Našla jsem GO. Takové klasické asijské zařízení, kde stále někdo stojí u dveří a čeká až se uvolní místo. Místo, kde se i docela problematicky domluvíte, neboť číšníci češtině zatím moc nedali, a tak jsem místo teplého čaje dostala studený a místo studeného piva teplé. Ale to nic neubírá na faktu, že kuřecí polévka PHO a jarní rolky byly absolutně chutné a kvalitně připravené. Sem se ještě určitě někdy s radostí vrátím.
Na náměstí Svobody jsem narazila na bistro Bastardo. Je trochu zastrčené v průchodu, ale místní o něm vědí. Za pár chvil se odvezlo tolik porcí formou take away, že se mi to ani nechtělo věřit. Aby ne. Vaří tady totiž mexickou kuchyni. Vynikající mexickou kuchyni. Dokonce si přivezli až z té krásné gurmánské země dva kuchaře, kteří se o originalitu mexických jídel dokáží s láskou a znalostí postarat.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.
Nějaká chyba?
Na závěr dodám, že jsem podobných zařízení prošla o dost víc, vyloženě zklamaná jsem nebyla snad nikde a jak jsem řekla na začátku, Brno to prostě s gastronomií vzalo velice vážně a určitě to může být jeden z důvodů, proč sem zamířit. Někde jsem se dočetla, že si z Brna dělají ostatní města legraci. Prý je to osídlená pravotočivá dálniční zatáčka na cestě do Vídně.
Pokud to někdo myslí vážně, tak podotýkám, že se v té zatáčce musí každý zastavit, odpočinout si, v klidu se najíst, poslechnout si krásný dialekt, podívat se na usměvavé lidi, na spoustu mladých studentů, na optimismus na každém kroku, obhlédnout hodiny, na kterých nejde poznat, kolik je a pak se vydat na cestu.
Kdo mne poslechne, pozná, že na začátku jeho cesty, ani na konci už na tak krásnou „osídlenou zatáčku“ nenarazí!
A to mu garantuji. Asi jsem moc chválila, vím. Ale neměla jsem důvod, hledat nesmyslné chybičky. Pokud přece jenom chcete slyšet kritiku, tak tou jedinou chybou je, že brněnská bistra nejsou v Praze, abych to měla blíž a zašla častěji na kvalitní rychlé jídlo, sklenku vína, a hlavně za milými lidmi.
