Prosincové pranostiky rozhodují i o tom, jaké víno a kolik chmele bude příští rok

Oni Češi chtěli být vždy trochu mimo a hlavně nenápadně dát najevo svou odbojnost. To se projevilo i v názvech měsíců. Název december je zaveden ve většině západních států, a to díky Římanům, kteří měli deset měsíců v roce. Desátý je december, kdy základ slova je „decem“, latinsky číslovka deset.

gastroglosa dagmar heřtové Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokud je pranostika nemilosrdná, věřme, že je nad námi vždy anděl strážný

Pokud je pranostika nemilosrdná, věřme, že je nad námi vždy anděl strážný | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Náš jazyk na to šel od lesa. Podle mne se tu opět projevila pranostika. Hodně nenápadná, ale je tam. Náš prosinec má základ ve slově „prosiněti“. Málokdo ví, co to znamená. Je to jiný výraz pro slůvko „prosvítati“ a jde o prosté konstatování, že slunce už jenom zřídka vykoukne ze šedivého příkrovu na obloze. Pravdou je, že se v tomto případě totálně odlišujeme od zbytku světa.

DAGMAR HEŘTOVÁ

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.

Já bych se spíš přiklonila k slovnímu základu „prosit“. Rodiče moc dobře znají, jak děti urputně prosí Ježíška o co nejvíc a co nejlepších dárků, a my dospělí vlastně také. Já tedy budu prosinec spojovat se slůvkem „prosit“, ale čistě soukromě, nechci fušovat jazykozpytcům do řemesla.

Platí ještě pranostiky?

Napadlo mne, jestli mají pranostiky stále svou platnost, když si počasí dělá, co chce. V Evropě pomalu mizí jaro a podzim a bezmála máme někdy i pouhá dvě roční období. Krátkou zimu bojující s teplem a dlouhé léto bojující s tropickými vedry. Já zastávám názor, že se počasí chová cyklicky, a i ta poslední horká léta a teplé zimy jsou toho důsledkem. Prostě řečeno: Už to tady bylo!

Teplotních rekordů padlo letos opět hodně, ale většinou už lidé mají zaznamenáno, že bylo hůř nebo lépe, jak se to podá. Naši předci vysledovali, že pokud je studený prosinec, bude brzké jaro. Nemyslím si, že měli tušení o oteplování. Na druhou stranu tím pranostika nevyvrací, že nemůže být prosinec teplý, jak je v posledních letech u nás zvykem.

Ale buďme klidní, zkušenosti vzápětí dodávají: Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti. Jak vidno, i v pranostikách se hraje na dvě strany, vždy jsou otevřena zadní vrátka a vše se zdůvodní. Vlastně to dokazuje fakt, že předpovědět počasí není lehké a vysledovat souvislosti do budoucna je ještě těžší.

Perníčky, jak je známe dnes, jsou v Evropě už od 11. století. Vyzkoušejte recept s jablky a calvadosem

Číst článek

Opravdu byli naši předkové moudří pozorovatelé a ne vždy si přeji naplnění jejich zkušenosti, třeba této: „Zelené Vánoce, bílé Velikonoce“. Přiznejme si, kdo o tohle stojí.

Půst vs. hojnost a kapr

Ony jsou vánoční svátky docela rozporuplné. Na Štědrý den máme držet půst a večer se najíst, někdy tedy přejíst!

Kdo se postí, uvidí zlaté prasátko. Zkoušela jsem to vícekrát, vedla jsem k tomu i své děti, místo masa podávám staročeského kubu, ale zlaté prasátko se ne a ne ukázat. Nakonec je všechno stejně jinak. Slovo „zlaté“ má znamenat, že zima je na odchodu, a „prasátko“ je znamením hojnosti.

Hojnosti je o současných moderních Vánocích opravdu dost. Dnešní doba nás nenápadně manipuluje nakoupit plnou ledničku, až praská ve švech. A pokud je lednice plná, nevadí, strčíme zbytek za okno ven. Sice je tam kvůli globálnímu oteplování celkem teplo, ale na udržení potravin v chladu to je dostačující, neboť „o svaté Barboře ležívá sníh na dvoře“.

Zásobíme se jídlem, i když už předem víme, že to snad ani nemůžeme sníst. Tato představa vánoční hojnosti je značně pokřivená. V minulosti, v dobách, kdy vznikaly pranostiky, se na Vánoce pochoutky schraňovaly dlouho dopředu a na stůl se servírovaly běžné věci, jenom ve větším množství a o více chodech.

Jak vaří spisovatelé a milované rohlíčky Václava Havla

Číst článek

A kdy se na našich stolech objevil tradiční kapr?

Dlouho neměl na růžích ustláno. Ti movitější si na něm o Vánocích pochutnávali až od 19. století, do koutů většiny českých kuchyní pronikl až po první světové válce. Suma sumárum je vánoční kapr vlastně nedávná záležitost, ať už je tradičně obalovaný, nebo přímo kapr na černo.

Štědrý večer

Miluji ho! Je to dětství, je to rodina pohromadě. Je to očekávání, těšení se, v dětství i tajemství a překvapení. Představuje radost, krásnou slavnost, pohodu, spoustu pochoutek.

Společné sezení u večeře, nálada plná očekávání, pokud je malinko upjatá, postupně taje, přípitek s proslovem, před tím kousek chleba s česnekem a pak už se jen servíruje to nejlepší menu: polévka, kapr, štrúdl, cukroví. Prostě krásné Vánoce. Pro mne navíc doslazené faktem, že syn Jan má narozeniny, narodil se opravdu příznačně v sedm hodin večer. Jak říká, má dárků nadvakrát.

Pranostiky jsou na tento den bohaté. Třeba: „Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky“. Jedna pro pivaře: „Padá-li na Štědrý den večer sníh, urodí se mnoho chmele,“ a mám i jednu pro milovníky moravských vín: „Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.“

I na budoucí pečení může mít 24. prosinec vliv. Praví se totiž: „Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.“

Ta naše hospoda česká aneb drobná vzpomínka na jídla za ‚totáče‘ před 30 lety

Číst článek

A nabízím ještě jednu pranostiku, která je letos příznivá: „Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně“. Letos se jedná o středu, ale to nic neznamená, stačí pranostiky zkombinovat a určitě najdeme alespoň jednu, která předpovídá velkou úrodu obilí i mnoho vína. To je na nich to krásné.

Ale neodpustím si ještě jednu silvestrovskou: „Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.“ Počasí nám letos přálo, bylo bez bláta a vody, tedy si klidně při novoročním předsevzetí nějaké to „zlato“ přejme.

Třeba hodně zlatého zdraví!

Krásné Vánoce

Už se blíží finále. V neděli máme třetí advent, zpěváci vydali svá vánoční alba, vánoční komedie a pohádky jsou v televizi už také naprogramovány, kapři už čekají v kádích, stromky jsou už dávno uříznuté a jenom je vyšperkovat, tuny balicího papíru zahalují dárky do krásy a tajemna, krůty už dohudrovaly, lidé si předávají zaručené recepty na bramborové saláty, domy jsou nazdobeny a my si svatosvatě slibujeme, že letos nepodlehneme a Vánoce budou patřit jenom nám.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme