Nejstarší vánoční sladkostí není cukroví. Dříve lidé jedli i záviny nebo kompoty ze sušeného ovoce
Perníčky, vanilkové rohlíčky, vosí hnízda i linecké. Cukroví neodmyslitelně patří k Vánocům. Ale nebylo tomu tak vždy. Nejdříve se podávalo bohatým měšťanům a se Štědrým dnem nemělo dříve příliš společného. Nejstarší vánoční sladkostí je tak podle vědců z Akademie věd vánočka.
Nám tady teď na stole krásně voní čerstvě upečená vánočka, je výborná. „V raněnovověkém období, od počátku 16. až do 18. století, to bylo jediné pečivo, které bylo spojováno s Vánocemi,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik Martin Franc z Masarykova ústavu.
Vánočka, cukroví, ale i záviny nebo kompoty. Čím si lidé zpestřovali Vánoce, zjišťovala Karolína Burdová
Vánočka měla podle něj v té době velký význam. Často byla považována za odměnu i velký dar.
„Na šlechtických dvorech se personálu, služebnictvu, čeledi dávala vánočka jako vánoční dárek. Ještě v 19. století kupci dávali svým stálým zákazníkům jako vánoční prezent upečenou vánočku,“ nastiňuje.
Kromě vánočky tady máme také perníčky. „Perníčky jsou spíše na okrasu,“ podotýká Franc. „Cukroví na Vánoce se začalo prosazovat mimo jiné jako dekorace na vánoční stromeček. Perníčky jsou zrovna druh, který dlouho vydrží, navíc jsou poměrně stabilní. Působí na stromečku pěkně, i když tam třeba visí čtrnáct dní,“ přibližuje.
Vánoční stromečky zdobilo podle historika také sněhové pečivo. „Koneckonců mezi cukroví můžeme řadit i čokoládové ozdoby z vánočních kolekcí. Je třeba říct, že podle mnohých pramenů se zdá, že tradice vánočních čokoládových kolekcí je českým vynálezem,“ prozrazuje.
„První firma, která začala produkovat vánoční čokoládové kolekce s figurkami, byla firma Maršner, která se později transformovala na čokoládovny Orion,“ dodává Franc.
Cukroví ke kávě
Původně ale vánoční cukroví vzniklo v 19. století jako sladkost ke kávě pro měšťany. V té době bychom našli podobné kousky cukroví jako dnes. „Určitě bychom našli linecké koláčky, bezpochyby i vanilkové rohlíčky nebo išlské dortíčky. Išel odkazoval na císaře Františka Josefa a jeho zálibu v pobývání v Bad Ischlu,“ připomíná historik rakouské lázeňské město nedaleko Salcburku.
Perníčky, linecké, nebo pracny? Pomozte seřadit vánoční cukroví podle oblíbenosti
Číst článek
Etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea ale dodává, že recepty jednotlivých druhů cukroví si prošly vývojem.
„Dnes už nám připadá vcelku běžné, že připravujeme cukroví z vajec, ale dříve musely hospodyně hledět na svoje možnosti. Slepice ne vždy v zimě snáší, tak v minulosti bývalo zvykem péct cukroví nebo vánoční pečivo bez vajec a ve zjednodušené formě,“ doplňuje.
A jednotlivé cukroví se lišilo a stále méně či více liší v různých koutech nejen Evropy, ale i celého Česka.
„Například na jižní Moravě, na Slovácku bylo cukroví poměrně dlouhou dobu neznámé. Dělaly se spíš záviny. Dokonce vánočním dezertem na štědrovečerním stole mohl být třeba rozvařený kompot ze sušeného ovoce,“ vyjmenovává Poláková.
V pečení cukroví jsme podle vědců velmocí. Dodnes si tak mnozí Vánoce bez vanilkových rohlíčků, lineckých koláčků nebo i třeba vosích hnízd nedokážou představit.
