Sklenka pro zdraví může zabít. K rakovině přispívá i jedno pivo nebo víno denně, zjistili onkologové
Analýza publikovaná v renomovaném časopise The Lancet Oncology vyvrací mýtus o přínosech umírněného popíjení. „Neexistuje nic jako nerizikové pití,“ uvádí vědci ve studii. V Česku přitom podle čerstvých dat spotřeba alkoholu vzrůstá.
O souvislosti konzumace alkoholu a vzniku rakoviny jsou lékaři přesvědčeni už dlouho. V nové studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet Oncology odpovídá mezinárodní tým deseti vědců a vědkyň na dvě hlavní otázky: kolik alkoholu škodí a které typy nádorových onemocnění způsobuje nejčastěji.
Z jejich výpočtů postavených na datech o spotřebě alkoholu a incidenci rakovin vychází, že jenom loni alkohol celosvětově přímo způsobil 741 300 nově diagnostikovaných případů rakoviny. Světová zdravotnická organizace přitom dodává, že v roce 2020 na rakovinu celosvětově zemřelo téměř 10 milionů lidí.
Muži, kteří patří mezi častější konzumenty, byli postiženi třikrát víc než ženy, v absolutních číslech 568 tisíc případů ku 172 tisícům.
Alkohol nezpůsobuje jen medializované rakoviny jater a tlustého střeva. Při bližším pohledu na zveřejněná data vidíme, že mezi časté rakoviny patřily také rakoviny jícnu, nádory prsu nebo onemocnění dýchacího ústrojí – hrtanu a ústních dutin.
Kolik sklenek škodí?
„Neexistuje nic jako nerizikové pití,“ uvádí vědci ve studii. Zatímco mezi laiky může být umírněná konzumace určitých druhů alkoholu chápána jako zdraví prospěšná, data hovoří jasně: konzumace do deseti gramů alkoholu denně, tedy jedno velké pivo či sklenička vína, zodpovídala v roce 2020 celosvětově za 35 až 146 tisíc případů rakoviny.
„Velmi mírná spotřeba malých dávek alkoholu skutečně může snižovat výskyt některých kardiovaskulárních onemocnění, ale ne jiných onemocnění. Novější studie navíc říkají, že protektivní efekt mírné konzumace je spíše mediální artefakt a alkohol je toxická látka, která poškozuje zdraví v jakémkoliv množství,“ řekl pro server iROZHLAS.cz Ladislav Csémy, vedoucí Centra epidemiologického a klinického výzkumu závislostí při Národním ústavu duševního zdraví.
Střední a východní Evropa navíc zaujala přední příčky nelichotivého žebříčku, a to i přesto, že se konzumace alkoholu v některých evropských státech mírně snižuje.
„V západní Evropě celková spotřeba alkoholu buďto klesá nebo se stabilizovala na nižší úrovni než je u nás, kde se výrazně nemění. Podíl tvrdého alkoholu na celkové spotřebě je navíc v jiných státech nižší, což může být zdravotně výhodnější. Efekty alkoholu se ale projevují bez ohledu na druh nápoje,“ dodává Csémy.
Spotřeba alkoholu prudce narůstá ve východní Asii – Číně, Indii nebo Vietnamu – a to vlivem socioekonomických faktorů. Po alkoholu podle vědců pravidelněji sahají také ženy, které v dříve chudých státech začaly zaujímat větší část placených úvazků.
Světová zdravotnická organizace označuje alkohol za hlavní rizikový faktor nejen u rakovin, ale také u předčasných úmrtí obecně. V Evropě zodpovídá za jedno ze čtyř úmrtí mezi lidmi do čtyřiadvaceti let – typicky jde o autonehody, fyzické útoky a úrazy.
Průměrný dospělý Evropan vypije 9,8 litru čistého alkoholu ročně. Podle Světové zdravotnické organizace na kontinentu pijí tři z pěti lidí, což znamená, že je více než 200 milionů ohroženo vznikem rakoviny z konzumace alkoholu. Neznamená to, že postihne každého, nicméně riziko představuje už umírněné pití a pravděpodobnost vzniku onemocnění strmě narůstá u více než dvou skleniček denně.
Etanol podle výzkumníků způsobuje nevratné poškození DNA, proteinů a lipidů v těle. Právě to může vést až ke vzniku nádorových onemocnění.
Rakovina v určitém okamžiku života postihne 27 procent Evropanů.
Jak pijí Češi?
Přesnější data k incidenci spojené s konzumací v Česku neexistují. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ale výskyt zhoubných nádorů v zemi setrvale roste. Po kardiovaskulárních chorobách jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí.
Přibývá také Čechů, kteří pijí denně nebo obden. „Mnozí Češi vlastní spotřebu alkoholu vnímají tak, že pijí stejně, ‚jako ostatní‘. Nevidí v tom tedy problém,“ vysvětluje Csémy.
Data nedávno publikovaná Státním zdravotním ústavem hovoří o 20 procentech pravidelných konzumentů v roce 2020. Oproti roku před pandemií jde o nárůst o dva a půl procentního bodu. Podle ústavu byla spotřeba alkoholu na hlavu loni nejvyšší za poslední tři roky. Pravidelně pije 51 procent mužů a 28 procent žen.
„Z části si to vysvětlujeme stresem, který souvisel s pandemii. Lidé měli zvýšenou obavu o své zdraví, práci, příjem. Data ale ukazují, že část populace, která před pandemii konzumovala umírněně, svou spotřebu ještě snížila,“ pokračuje Csémy. Vzrostl tedy počet úplných abstinentů, v populaci jich najdeme okolo tří procent.
„Naopak více k alkoholu jako k prostředku pro vyrovnávání se stresem sáhla skupina konzumentů, které označujeme jako problémové,“ dodává.
Problematické je také nárazové pití nadměrných dávek alkoholu, označované jako binge drinking, rozšířené především mezi lidmi do pětačtyřiceti let. K rychlému opíjení se v této věkové kategorii přiznalo 14 procent respondentů. „Časté pití nadměrných dávek alkoholu, tedy týdně či častěji, lze považovat za zvlášť rizikové z hlediska řady možných problémů, jako jsou úrazy, dopravní nehody, násilné chování,“ dodává studie Státního zdravotního ústavu.
Podle průzkumu potřebu omezit pití reflektuje jedno procento dotázaných. „Naprostá většina respondentů si není vědoma zdravotních rizik alkoholu nebo se touto otázkou nijak nezabývá,“ dodává Csémy.
