Zdravotníci v Ústí a Ostravě zkoumali protilátky seniorů. 95 procent je mělo i osm měsíců po očkování
Zdravotní ústavy v Ústí nad Labem a Ostravě už mají hotovou studii protilátek mezi seniory. Mimo jiné odhalila, že zhruba 15 procent testovaných nemoc covid-19 prodělalo, aniž by to tušilo. Českému rozhlasu to řekl ředitel obou ústavů Eduard Ježo. Ze vzorků, které vědci získali v září a říjnu, pak laboratoře zjišťovaly dlouhodobé protilátky, takzvanou buněčnou imunitu i virus neutralizační protilátky po prodělané nemoci.
Odběrů vzorků krve se v Moravskoslezském a Ústeckém kraji zúčastnilo 420 klientů z šesti domovů pro seniory. Zdravotní ústavy u nich zjišťovaly třeba hladinu dlouhodobých protilátek.
„Zhruba u 95 procent klientů byly zjištěny protilátky i po době delší než osm měsíců po prodělaném očkování,“ říká ředitel obou institucí Eduard Ježo.
Může to souviset s tím, že většina lidí měla takzvanou hybridní imunitu, tedy ochranu jak po očkování, tak i po prodělání nemoci covid-19. Ukázal to takzvaný virus-neutralizační test, který zjišťuje specifické protilátky po nemoci.
„Věděli jsme, že asi 40 až 50 procent osob onemocnění covid prodělalo. Navíc naší studií se prokázalo, že asi 15 procent osob onemocnění prodělalo, aniž by u nich proběhly nějaké příznaky,“ popisuje Ježo.
Protilátky, tedy imunita?
Jak ale upozorňuje imunolog Petr Panzner, přítomnost protilátek automaticky neznamená, že jsou lidé proti nákaze imunní. Dlouhodobě to zdůrazňuje i náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.
3:30
‚Covid zvyšuje riziko potratu i předčasného porodu.‘ Lékaři doporučují, aby se těhotné očkovaly co nejdřív
Číst článek
„Pokud jsou studie, jsou zaměřené na promořenost. Ale protilátky se nemají používat na individuální hodnocení imunity. Není dost důkazů a není hodnota, o které by se dalo říct: Toto je hodnota, která je protektivní a chrání před covidem,“ říká náměstkyně.
Vlastní epidemiologickou studii s názvem Preval II dělá i stát. Zapojila se do ní tři zařízení, z toho dvě už ukončila sběr vzorků. Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze jich má přes 1700 od svých zaměstnanců. Institut klinické a experimentální medicíny se zase zaměřil na chronicky nemocné a osoby ze sociologické studie Akademie věd. Celkem získal 3200 vzorků.
„U určitého počtu dobrovolníků jsme vyšetřovali i buněčnou imunitu. Tato imunita je vyšetřena a lidé dostávají výsledky od nás písemně. Pro celou Českou republiku část velmi důležitých analýz provádí olomoucká fakultní nemocnice. Odesíláme tam všechny naše vzorky, které jsme ošetřili,“ popisuje koordinátorka studie v IKEMu a poslankyně hnutí ANO Věra Adámková.
V Olomouci ale zatím studie nezačala. Není tak jasné, kdy budou kompletní výsledky. Celkem by se výzkumu mělo zúčastnit na osm tisíc lidí. Zdravotní ústavy z Ústí nad Labem a Ostravy chtějí svou studii brzy představit ministerstvu.
K čemu by mohly výsledky sloužit, vysvětluje jejich ředitel Eduard Ježo. „Aby se daly dělat predikce, jak to v domovech vypadá mezi seniory a kolik osob je potenciálně rizikových. Mezi nejrizikovější v tomto případě patří osoby, které nejsou očkovány anebo jsou pouze očkovány dvěma dávkami. Měli bychom motivovat první skupinu, aby se nechala očkovat, a tu druhou, aby šla na třetí dávku.“
Studie zdravotních ústavů i státu mají podobné cíle. Mimo jiné pochopit, jak funguje imunita po očkování a prodělání nemoci.
