Většina lidí má tzv. hybridní imunitu, tedy ochranu jak po očkování, tak i po prodělání nemoci covid-19. Ukázal to takzvaný neutralizační test, který zjišťuje specifické protilátky po nemoci.
Vědci se domnívali, že sraženiny souvisejí s adenovirem, který AstraZeneca používá k „vycvičení“ těla k boji proti koronaviru. Výskyt sraženin je podle odborníků velmi vzácný.
Česko se nyní potýká s nárůstem počtu nakažených, čemuž podle Kulveita bylo možné zabránit, ať už vyšší mírou proočkovanosti, nebo intenzivnějším testováním a trasováním kontaktů nakažených.
V souvislosti s dlouhodobými následky mluví také o studii z Oxfordu, podle které je riziko krevních sraženin nebo mozkových mrtvic u lidí po prodělání covidu výrazně vyšší než po očkování.
Hlavním cílem je poznat skutečnou míru promoření populace. Pravidelným testováním dobrovolníků chtějí ale vědci zkoumat i to, jak protilátky a buněčná imunita lidi chrání.
„Reálná míra imunity populace může být ale ještě vyšší, protože naše analýza nemůže zachytit nediagnostikované nakažené,“ uvedli autoři výzkumu z PAQ Research.
„U naprosté většiny lidí lze očekávat, že kvalita imunity dostatečná je. Ale z hlediska chování společnosti se domnívám, že to bylo opatření neuvážené,“ říká biochemik Libor Grubhoffer.
Záměr nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) umožnit v Česku vakcinaci Sputnikem V dobrovolníky v rámci klinické studie podle Konvalinky nedává smysl ani jeho kolegům.
„Koronavirus nás už několikrát překvapil, to se může stát znovu. Podle mě je velmi důležité, že v určitý čas budeme muset dát lidem posilující dávku, takzvaný booster,“ říká vakcinolog Rappuoli.
Státní zdravotní ústav má od loňského března potvrzených 1400 případů opakované nákazy, desítky dalších prověřuje. Eviduje také 1456 případů možných reinfekcí s asymptomatickým průběhem onemocnění.
„Něco takového tu ještě nebylo, ani v loňském roce ne,“ popisuje lékař krizi ve městě Manaus, které bylo na podzim považováno za „vzor“ teorie kolektivní imunity. Důvodem krize je zřejmě nová mutace.
„Vypadá to, že imunita vydrží několik měsíců, možná hodně měsíců,“ uvádí imunolog Václav Hořejší v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Upozorňuje zároveň, že klinické studie na léčení plazmou ještě neskončily.
Co očekávat od vakcíny proti koronaviru? A kdy se vrátíme k normálu? Na otázky odpovídá imunolog Jaroslav Svoboda z Ústavu imunologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle imunologa Václava Hořejšího jsou dva hlavní důvody těžkého průběhu – špatně fungující první úroveň obrany a silná reaktivita nevhodně použitých imunitních zbraní.
„Kdyby proběhla diskuse jako v zahraničí, mohlo to dopadnout lépe. U nás názory částečně vycházely ze snahy vymezit se proti jinému extrémnímu protipólu. Objevila se i řada nepochopitelných výroků.“
Z testování v metropoli Stockholmu vyplynulo, že protilátky proti viru SARS-CoV-2 má v krvi jen 7,3 procenta obyvatel. Ve zbytku země má protilátky něco kolem tří až čtyř procent populace.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ale k výsledkům jihočeské studie říká, že aby byla kolektivní imunita opravdu funkční, musela by i tak být zhruba 12x až 14x vyšší.
Česko startuje testování kolektivní imunity, které má odhalit, kolik lidí už vlastně onemocnění covid-19 prodělalo. Podívejte se, jak promořenost populace zkoumají v Německu a dalších státech světa.
Testovat se má také asi 1500 dětí. „Chtěli jsme pokrýt celé věkové spektrum, od dětské kohorty po mladší dospělé, starší dospělé a seniory,“ dodává spoluautor studie Šedo.
Kdo je zvědavý, ten se dostaví. Také tímto způsobem by se dalo charakterizovat plošné testování. Mělo by dát odpověď mimo jiné na otázku, jak velká část populace se setkala s koronavirem.
„Bylo logické se obávat, že případů onkologických dětí s komplikovaným průběhem COVID-19 bude hodně. Získaná data nás naštěstí přesvědčila, že to tak není nebo nemusí být vždy,“ říká Ondřej Hrušák.
Celý svět teď netrpělivě čeká na výsledky studie nového léku. „Je to léčivo velké naděje, ale musí projít dvojitě zaslepenými klinickými studiemi, které budou odslepeny už v dubnu.“
„Jsem naprosto přesvědčený, že ten problém pochází z Číny. Mají mrtvá zvířata vedle živých, jedí je syrová a to je strašně nebezpečné,“ vysvětluje Jan Pirk v Dvaceti minutách Radiožurnálu.