Regenerace je základ růstu. Při škole a dvou trénincích denně pokulhává, varuje fyzioterapeutka
Markéta Spurná musela kvůli problémům s koleny ukončit svou sportovní kariéru předčasně. Zkušenosti s pohybem někdejší házenkářská naděje přetavuje do fyzioterapeutické praxe. „Je důležité se třeba před tréninkem zeptat: Spala jsi dneska? Vypadáš blbě, možná nebude nejlepší jít do plného tréninku,“ radí fyzioterapeutka Spurná, na co si dát pozor při trénování dospívajících, v rozhovoru pro Radiožurnál.
Máte bronzovou medaili z české extraligy házené, působila jste i v nejvyšších ligách ve Švýcarsku nebo v Rakousku. Co vás přimělo k tomu odejít z rozjeté dráhy vrcholové sportovkyně v poměrně mladém věku 22 let?
Pět operací kolene. Jedno třikrát, druhé dvakrát.
Chvilka zklamání z konce kariéry tam byla. Rodina mě navedla, abych dalším sportovcům předávala zkušenosti, které mám sama se sebou, popisuje studentka sportovní medicíny Markéta Spurná
A kdy vám problémy s koleny začaly? Kolik vám bylo?
V šestnácti letech.
A to jste ještě osm let vydržela, po průběžně pěti operacích?
Hrály tam roli pauzy, které byly vynucené rehabilitací a posilováním, ale házená byla v mém srdíčku a nedokázala jsem přestat dřív, i když to lékaři doporučovali.
Problémy s koleny způsobil nápor při hraní, při trénincích nebo při zápasech? Způsobil je úraz, nebo to bylo fyziologicky nebo geneticky dáno?
Bylo to částečně přetížením, k tomu různé fauly a následné úrazy, některé v zápase, některé při tréninku a následně operace.
3:10
Biatlonisté mívají často potíže s hrudním svalstvem. Celá populace dýchá špatně, vysvětluje fyzioterapeut
Číst článek
Jak dlouho trval cyklus rozhodování po pěti operacích nebo průběžně od té první do páté? Nechat toho, nebo to zkusit ještě dál?
Do páté operace jsem nikdy nepřemýšlela o konci v házené. I díky mé sestře, protože ta mě nenechala skončit. Jsme dvojčata, jsme na sebe hodně napojené a ve všech klubech jsme zatím byly spolu, takže mě skončit nenechala a já věděla, že ji taky nenechám hrát samotnou, že tam chceme být spolu.
Po páté operaci, v říjnu to bude druhý rok, jsem celou dobu zvažovala, jestli ano, nebo ne. Zkoušela jsem to, podepsala jsem profesionální smlouvu i po operaci a nakonec až teď jsem zjistila, že hrát na nějakých 70 až 80 procent, co vám tělo dovolí, nesouzní s mou osobností, když chci dělat všechno na 100 procent. Zároveň to, co ošidím, za mě budou muset dohrát spoluhráčky a já nechci, aby ostatní dřely za mě.
Prostor pro regeneraci
Dotkli jsme se dětského sportování, protože někteří rodiče v dobré víře – a je to tak správné – vedou děti ke sportu. Vždy je to nějaký čas hlavně o radosti z pohybu a ze hry, pak ale u talentovaných obvykle přijde ten zlom, kdy se přitvrdí, kdy se ze hry stává boj o čas i o body, výsledky, umístění a nominace, kterému podlehnou mnohdy i rodiče a ženou své ratolesti kupředu třeba i v době, kdy končí základní školu, začínají střední a začíná velký tlak. Po trénincích to někdy bolí. Ono to asi bolet má, ale je nějaká hranice, kdy už je bolest u dítěte mezi třináctým a sedmnáctým rokem za hranou? A kdo určí, že už je to špatně?
Určitě ta hranice je, samozřejmě se ale určuje velmi těžko. Je to na posouzení trenéra, který musí být opravdu ostražitý a vidět to.
28:19
Fyzické bolesti ze špatných emocí? Když vnímám nesoulad, musím ho prožít, radí fyzioterapeut
Číst článek
Samozřejmě i komunikovat s dětmi, dát zodpovědnost i na ně. Je důležité se třeba před tréninkem zeptat: Spala jsi dneska? Vypadáš blbě, možná nebude nejlepší jít do plného tréninku. Pojď, dáme si třeba kompenzaci.
Je opravdu důležité dítě sledovat, protože je náročné spojit studium, například gymnázia, kde opravdu šest až osm hodin musíte být, a dva tréninky denně. Regenerace pak pokulhává a je potřeba to daleko víc monitorovat.
Čili se pak dostáváte do situace, kdy dítě má talent, jde mu to, trenér ho žene dopředu, ale do toho je škola a rodiče by rádi, aby zvládlo dítě všechno. Co s tím?
Jak se říká, méně je někdy více. Ono je to stejné i se silovým tréninkem, také potřebujete regeneraci, která vám dělá prostor pro růst. Takže opravdu dělat prostor a hlídat regeneraci u mladých sportovců ve vývinu.
A má to hlídat rodič, trenér, nebo ještě někdo jiný?
Řekla bych, že to je jeden samostatný tým. Měl by to být jak rodič, tak trenér, tak hráč či hráčka.
8 hodin spánku, 4 fyzických aktivit, maximálně 6 hodin sezení. Vědci popsali ideální den pro zdraví
Číst článek
Mluvili jsme o sportujících dětech, o tom, že je potřeba je trochu hlídat a nepřepínat, zejména v krizovém věku, kdy vývoj ještě někam směřuje a už dostávají mnohdy naloženo víc, než by bylo záhodno. A co ti starší? Hodně se teď lidé začínají hýbat někdy po čtyřicítce či padesátce, kdy si uvědomí, že by bylo dobré před penzí se sebou ještě něco udělat.
Je to velmi riziková skupina. Většinou jsou tito lidé strašně motivovaní, takže začnou a vezmou si na sebe velký kus námahy, místo toho, aby začali postupně a tělo si zvykalo.
Když 40 let nic neděláte, nebo děláte jen malou neintenzivní zátěž, a najednou začnete běhat 10 kilometrů denně, je tady riziko únavové zlomeniny, riziko urvání nějaké šlachy, přetížení svalů, vyhoření, celková únava těla. Je strašně moc rizikových faktorů, kde je potřeba si sám sebe pohlídat, nepřepnout to na začátku a neodradit se od pohybu.
Jak Markéta Spurná skládá dohromady studium fyzioterapie, práci ve fitcentru i poradenství ohledně výživy? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu v úvodu článku.
